Pro Tebe

V tento podzimní čas však

o padajícím listí nechci psát.

Rozhodla jsem se v tento čas

o lásce a něze psát.

            Myslím, že trocha poezie na začátek stačila. Původně jsem sice chtěla psát o lásce, ale ...

            Má ještě vůbec cenu v dnešní době hledat skutečnou lásku?

            No já myslím, že ano a zatím tedy vytrvávám. Jelikož jsem však skutečnou lásku zažila, tak už se asi těžko spokojím s něčím menším nebo nějakou náhražkou. I když já vlastně lásku nehledám, protože lásky mám dost. Hledám muže s velkým M. Ale u mě je to vlastně taková duchovní cesta... cesta k cíli. Zrovna nedávno jsem mluvila s kýmsi o náhražkách.

Ano, je to tak. Náhražky fungují. Mladý muž má sen, sen o krásné, milé a hodné dívce, mladá dívka má sen o hodném chlapci a jak jde čas jejich sny se někam pomalu ztrácení až se vytratí úplně.

            Tohle prosím nikdy nedovolte, jděte za svými sny. Kdo nemá sny, nikdy vlastně nežil. No a ještě k těm náhražkám. No prostě náhražky, místo toho mít doma hodnou a milou dívku, má ten mladý muž, už ne tak hodnou a už vůbec ne milou dívku, ale spokojí se s tím. A někdo, kdo chtěl být třeba cestovatelem, se za pár let ocitne v jedné neurčité nadnárodní firmě, které ovšem s cestováním má pramálo společného. Náhražky, náhražkové vztahy, náhražkové jídlo....

            Jsou ovšem stále věci, které se nahradit nedají a to je dobře. Cožpak lze nahradit skutečnou nezaměnitelnou a neopakovatelnou duchovní bytost? No, zatím ne... a to je dobře.

            Nespokojte se s náhražkami a nenechte ztratit svoje sny. Obojí se dá vrátit dosti těžko. I když to lze, vše totiž lze....

A tak v tento podzimní čas

o růžích raději budu psát.

O bosých nohách co oceán

je omývá

a vítr vlasy

čechrá.

O srdci v dálce

jenž věří

že sejdem se opět

u kulatého stolu

a budem zpívat píseň lásky.

            Jsem přesvědčena, že muži s velkým M existují.