Býval jsi tak skvělý v létě

no, vážně, bez všech těch slupek

čichala jsem ti k podpaží

voněl jsi jako ořechy

trochu trpce

říkala jsem, promni mě v ruce

a všechno ve mně klopýtne

že z úzkosti je usmýkáno

náledí jako hrom, i v létě

že se bojím, a ne málo

ale hněť mě, milý, hněť

Dnes vážně

splňuji tvůj sen

na dlouhém laně

se sluchátky na uších

se ploužím po bytě

poslouchám v kuchyni

že sometimes when we touch

možná si to namlouvám

že je peří v duchnách rozkradeno

že je málo dlaní, málo nohou

taky málo dotýkání, že je listopad.