V sobotní meditaci mi božská intuice vysvětlovala mnohé duchovní otázky vhodné pro diskuzi:

Den předem mi božské poslalo hlášku - Úbočí Kardamonových hor. Ve slovníku jsem zjistil, že kardamon je indické koření a lék, na webu jsem našel, že ty hory jsou v Thajsku. Byla to klasická ukázka hravosti božských sil se symboly. Odhadoval jsem, že to znamená, že v meditaci bude "jen" intuice, ne ohromující Nadjá či nebeské výšiny božského Já - átmanu.

Nejprve mi vysvětlovalo vizemi, že mezi dějem, který sledujeme a myšlenkou kterou ho vyjádříme je důležitý interval. Čím je větší, tím více na nás může realita děje působit a zdokonalit naše chápání. Jakmile děj odbydeme okamžitou povrchní myšlenkou či pocitem, dál už věc nezkoumáme, je uzavřená.

To je to tvůrčí ticho v meditacích, které nelze dosáhnout ztišením mysli, protože by to byl opět projev ega. I Krišnamurti říkal, že jakákoliv metoda meditaci vylučuje.

Dále mi vysvětlovala další skutečnosti z božského života, ale některé jsem již zapomněl.

Pocit je vlastně symbol osobnosti. Cesta za Bohem je vlastně cestou za Jeho bohatými extatickými pocity. To, že božské ovlivňuje pocity nejen v meditaci, ale i mimo ni, je velkým tajemstvím mystiky.

Omezila mi i maso, nesměl jsem dříve jen výrobky z krve, teď mohu jen ryby. Nevím, jak dlouho tento pocit budu mít. Není to ostatně poprvé, co jsem ho takto dostal darem. Fakt je, že pocit přesahuje moji úroveň. Často se mi nedaří jednat jak je potřeba. Intuice mě občas nabádá, mohu je ji také kdykoli zeptat. Jen někdy neodpovídá. Je účelné mít gurua z božského světa, i když je to "jen" intuice, ale 24 hodin online.