|
| |
 |
|  |
Noční prázdné osamění
kdy nepotřebuješ tančit
užívat si cinkrlátek
chceš prostě dýchat
jak člověk potřebuje
cítit
hmatat
hladit
neležet sama v posteli
protože v takové chvíli
člověk fylozofuje víc než je schopen unést...
Objednal ti taxík ať vypadnete
stála jsi na chodníku s malým v náruči
a hystericky nečekala už žádný zlom
alespoň drobky naděje vyvolané zachvěním jeho mysli
které by sis odnesla na podrážkách...
Něco přece zůstalo.../?/
Taxikář dobrovolně vyhozen do noci
vybírá k poslechu jednu ze svých kazet
přece tě nenechá odjet s touhle hudbou
hudbou apatie pohřebních proslovů
které nastavují čas hluku proti tichu
tichu
co se nemusí podbízet
ani nemá čím
a v tom je možná kouzlo jeho triumfu...
Něco přece zůstalo /?/
a kdy se to vsákne /?/ pod povrch slov
která čistí slova předchozí
co čistila slova předchozí
co čistila slova...
Piják noci vypil všechny dny
divákům vlastního zmrtvýchvstání
jež jim přišlo na mysl
jen když spali
jako by vzhůru člověče znamenalo
dobrou noc - dobrou noc = noc
která má prý všude známý
a může si den sehnat
kdy se jí zlíbí
takže laskavě neotravujte.
Něco přece zůstane
až piják dne přijde škrtnout
závorky u našich otazníků.
|
|
|
