|
| |
 |
> Šestnáctá meditace
Autor: romann (Občasný) - publikováno 3.9.2001 (16:35:55), v časopise 4.9.2001
|
|  |
Pocit extáze z padesáti pěti procentního ponoru do Boha spojený s dokonalým vnímáním lidem zcela neznámých božských pocitů i videoklipů byl tak úžasný, že vzbuzoval pochybnost, zda je skutečně možné prociťovat takovou KRÁSU. Zda vůbec může existovat ještě něco Dokonalejšího. Byly mu ukázány desítky příkladů, kdy mu ještě chybí dokonalá harmonie. Byla by to dokonalá učebnice, pokud by se to přepsalo. Chybu si vždy bolestivě uvědomil, když prociťoval pohled na sebe z horizontu Boha. "Jsi tak necitlivý, neharmonický ve svém životě. Stále si činíš bolest a ani ti nepřijde, jak je to bolavé. Stačilo by přitom jen trochu dávat pozor." Věděl, že připomínky většinou zapomene. Přitom chápal, že nejsou všechny, týkaly se jen několika okruhů problémů. Po ukončení meditace mu božská síla diktovala slovo od slova, další neznal, staré rychle zapomněl, takže vůbec nevěděl co píše:
"Začala tím, že se začaly tvořit myšlenky o důvodech takového stavu, kdy se jeden pomýlený mladík pustil na cestu. On se jen tak nudil, trochu vždy spěchal a nevěděl jak má žít. A to ho stálo mnoho, jen se učil prohrávat a prohrával. Nic se netvoří špatně. Jen se vždy podívejte tomu na nohy, co je pod tím a přestanete si myslet, že je to pochybné. Ale to nevadí. Jedna roztomilá mladá dívka se tak dlouho dívala na tu svoji mladou tvář v zrcadle a vtom se vyděsila. Jen a jen vidět, co se na ni daří. Prostě si dříve nechtěla uvědomit jak je to marné. Je lepší pochopit jak je to SPRÁVNÉ. Prostě Boha. Je tak velký a mocný, přesvěčte se o tom.
Tak dobře, řeknu to stručně - prostě se flákáš, nic pořádně neděláš. Takových řečí kolem se nevidí. Pořád si stěžuješ a zbytečně. Jen se starej aby to bylo uděláno správně, tak a nijak jinak. Neřeknu ti dál nic, přednáška Boha tobě byla tajná. Jen těm ve skupině něco řekni, ale ne všem. Pro veřejnost jediným uvolněným údajem je, že vesmír není ve všech směrech nekonečný - ve směru Dokonalosti. Není nekonečně množství dimenzí, jen sedm. Vesmír je obrovsky složitý, ale pro nirvanickou dimenzi srozumitelný, nic tam není, co by nechápala. Vyšší dimenze rozumí i jiným vesmírům, ale v tomto je to sedmá dimenze, která všemu vládne.“
Je můj stálý ponor méně hodnotný než meditace? „Ano, vždyť nemáš žádné vnímání co by stalo za to. Je to taková nádhera ho mít."
Proč to nemám? To je tak, prostě si ho zatím nezasluhuješ, jsi ještě moc mladý.
Říkal jsi, že Ti stále nevěřím? Taky ne, stále bys mne jen zkoušel a jen proto, jak málo VÍŠ, že Jsem který Jsem. Vždy je tam stín pochybnosti a ten bolí.
Ještě jsi říkal, že mne přednášení a mluvení s nezasvěcenými oslabuje? Jistě, podobné přitahuje podobné, ale ty to porušuješ a chodíš tam, kam by si již chodit neměl a oni tě zbržďují.
Bude ten proces pokračovat takhle dál? To uvidíš, dostaneš ještě nějaké úkoly a uvidíme, co ty s nimi uděláš.
Jaké jsou mé úkoly? Musíš se soustředit na ty, co to potřebují, nemel pusou nadarmo těm, co tě neposlouchají. My ti vždy řekneme podrobnosti. Bude vše veřejné? Široké veřejnosti nikdy, jen budoucím zasvěcencům.
A že jsem už vlastně za horizontem? Ano, odešel jsi od lidí, těch nevěřících Tomášů a rychle se přibližuješ k Bohu Všemohoucímu. Je tu jistý předěl, hranice bohočlověka, který už jde najisto.
Ještě nějaké úkoly? Prostě se soustřeď na sebe, na své průšvihy. Ať tě nic nepokouší. Stále máš také strach, že Dokonalost ti řekne něco, co bude v rozporu s tvými představami. Kde to jsme? Chceš Nás snad kontrolovat? Prostě přijmi vyšší, to stvořilo nižší a tak dál, však víš. Pak se Nás také bojíš, ale to je pochopitelné, umíme dávat svoji Vůli najevo. Tobě naštěstí přímo, ale jiným musíme život po životě do únavy dávat symboly, dokonce i tragické, sny a poznámky přátel a oni stejně nechápou. Tak znovu a znovu...
Ten channeling je na vedení opravdu dokonalý, ale kdo ho chce? Dimenze musí být aby to fungovalo, aby Bůh ve všech formách mohl pracovat naplno. Obsahem meditace byla i výzva, aby se rozhodl jak jít dále. Přenechal rozhodnutí plánu Boha a detailní cestu má zvolit nadvědomí, což bylo přijato bez připomínek. Meditace byla tak zaplněna výchovou, že musel požádat o chvíli nerušeného vnímání klidného božského pocitu Dokonalosti
Celý druhý i třetí den cítil bolestivou únavu. Klidný ponor, jež proto ztěží vnímal, pomalu klesal na 30 procent. Byly to krásné dny a on nemohl ani jít ven, což mu trochu vadilo. Staré dobrodružné sklony ještě zcela nevymizely.
Sen mu božské vysvětlilo: Dej už pokoj s tím létáním, v božském na to téměř není místo. Příroda je krásná, ale v tom létání je něco velkolepého - strach a nervozita a to je na překážku. Létej si jinak, třeba v kurzu na motoráku, jinak ti hrozí ztráta kontaktu s božským.
Poznal i další skryté motivy svého psaní. Chce si hrát a dělat se důležitým i sám před sebou, ego si hledá hračku.
Byla na podzim 1999
|
|
|
