O hlásku a jeho háčcích

Karlu Popperovi a jiným

Cizím možná zpívá.

Ale adresátům zásadně kráká.

Zákeřně kličkuje prostoročasem

a všude vidí háčky.

Je neupochopitelný.

Je nekonečně nepopulární.

Hučí v uších

sedmilhářům

sobělhářům

dogmatikům

a hlavně kritikům dogmatiků

kteří tak hrdě bojovali

pro zbrusu nové bělejší dogma.

O hlásku

básníci nezpívají.

(Vždyť hučí a kráká.)

Jak tak podkopává

tak trochu staví.

Své háčky má všude.

Hlásek se nikdy neunaví.