Einstein 1905

 

 

Einstein vypadal mladě

jakoby nevěděl

(a také nevěděl)

že drží pod krkem čas

 

zkusil jste někdy

veršovat tu svou

vyplazenou rovnici              E = mc²

 

energie je součinem

hmotné podstaty

a -

dvakrát zmocněného

projevu vyššího

- trojčlenka monoteizmu

 

oba víme

sem jednoduchost nepatří

ale vysvětlujte to materialistovi

v soustavě SI

 

a vy ?

na to Einstein

 

máte pravdu

(řekl jsem)

lidé hledají odpovědi

ale v básních mohou

nalézt toliko otázky

 

neboť dobrý verš

je jako rovnice

o nekonečném počtu neznámých

a ani nejdelší báseň

nám neodpoví

 

- četl jsem

: mizerné verše

už vás netěší pohlaví žen

a láska milostná je vám

pitím moře slaného optimismu

teprve se narodíte

ale už máte našetřeno

na provaz

 

heh, ale báseň

stejně jako život

je mi povinností

 

když jsem byl nedospělý

myslel jsem

že svět se točí kolem kundy

uřvanec z ní vylezeš

a později -

(stále ještě uřvanec)

se do ní vracíš

zajišťovat nesmrtelnost

 

i dnes mě dojímá

ale taková

která mě oloupe a slupne

vyplivne pak jako pecku

rýmovanou informaci

rytmický zápis                       EKG

na konečnost möbiovy pásky

- oboustranného nepochopení

 

ano, všiml jsem si

jste hysterický

 

máte pravdu

(zmírnil jsem vytržení)

miluji spánek

tu dočasnou smrt

s konečným datováním

 

ale řekněte

(přešel jsem do protiútoku)

bral jste si do úst Starého pána

když se vám znelíbil

princip neurčitosti

Bůh přeci nehraje v kostky

takto jste ho kádroval

 

to bylo slovo ostré

jako když rýč

projde krtkem

 

Einstein imploduje dovnitř vědomí

(navenek zjeveného komatem)

 

- blouzní

: ona z žebra

pysky z medu

žihala jazykem

die šlachten nápovědu

 

páteřnost hubertusu

CO kočkopes vymňoukla

TO slepice zgustla ve flusu

TO

vše v poklusu

-  v rendlíku

dovést var

         zmar vertigu zmar

i tyglíku tvar

ales est globál

ztavenin auschwitzu

AN meingot

spal a spal a spal

a mám-li

alemani popřát zdar

arbeit macht frei

 

ó swiecim

zas a zas a zas

juden raus

 

o tom nic nevím

nic - o tom - nevím

 

ale vím jistě

(obraceje oči po vertikále)

nezavděčíš se

 

plakal mi ateista

na rameni

že nevěří

smrtí prý vše končí

 

také jsem si ubrekl

nad věčností svojí pouti

zatímco –

toužil bych po klidu

odložených kvarků

 

? je stín snad

zatmavené světlo

? či světlo

rozzářený stín

 

také součin negací

je nepoctivá hra

a tělesnost tmy

na stíny vrhá světlo

 

máte čas za přímku

odnikud nikam

však budoucnost není před vámi

ale ve vás

- vyvěrá

- z minulosti

- opět ve vás

! zapomeňte

 

oba víme

sem jednoduchost nepatří

ale to -

už neprozrazujte

 

 

 

                                                © veršoun

                                                                               2005 - 2006