|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
Joanne Harris: Čokoláda Autor: Kajman (Občasný) - publikováno 13.11.2001 (00:09:17)
|
| |
Joanne Harris: Čokoláda
1992Doubleday (London) 2001Knižní klub (přeložila Marcela Nejedlá)
Čokoláda je sladká kniha. O hledání, nalézání, ztrácení. O cestách a zastávkách, o přátelství, citu, upřímnosti, zlobě, zášti, nenávisti, o kouzlech, o odvaze být sám sebou, o rozdávání. A – o čokoládě! Moře, moře čokolády, při čtení na ni dostanete setsakramentskou chuť, s tím počítejte a raději si tabulku nějaké lepší nechte při čtení při ruce. Svobodná matka Vianne přijíždí s dcerkou Anouk do malého městečka Lansquenet nad Tannou. Procestovala nemálo měst, větších a věhlasnějších, ale právě teď se chce usadit v téhle zapadlé, bezvýznamné dědince, zkostnatěle lpící na tradicích a konvencích, pod zřejmou tyranií zahořklého a zamidrákovaného mladého faráře Francise. Rozdat lidem trochu štěstí a sladké i hořké čokolády, která je pro místní lidičky symbolem nepovolého hříchu, alespoň pan farář to tak rozhodně vidí, to by tak hrálo, aby jeho ovečky dávaly přednost posedávání u čokatína před modlením se!Ta troufalá ženská si otevře rozkošný krámeček přímo proti faře a tváří se jako by na světe byla jen radost a potěšení! A ještě je bez muže, dítěti nechává trestuhodnou svobodu a vysmívá se církvi do očí. Dokonce ani na mši nechodí a ani se nestydí za své neznabožství! Tihle dva si do oka nemohli padnout. Joanne Harris popisuje vše tak něžně, tak žensky, tak mateřsky, až vás to dojímá! Čtete-li o přípravě čokolády a všech pamlsků z ní, cítíte jí, chcete jí, milujete jí, nenávidíte faráře a držíte Vianne palce, aby v nelítostné „bitvě“ zvítězila a vyhrála její láska nad Francisovou nenávistí. Čokoláda je krásná, opravdu krásná kniha, budete se usmívat, ale budete se i bát a bude vám líto až ji po poslední stránce zaklapnete. Leckomu možná může připadat snad až přeslazená, ale mě osobně pohladila a potěšila jako už dlouho žádná druhá! Je o čokoládě, o moři čokolády, ale zdaleka, zdaleka nejen o ní…
|
|
|