Ve chvílích, kdy jsme zcela ponořeni v prázdnotě nesmyslu,

kdy už ani tma ani bolest nejsou doopravdy,

kdy úzkosti a touhy překryje marnost a nicota,

je třeba zvážit, že je-li peklo

 

(a věřím, že je)

 

je zajisté tisíckrát horší, než cokoli myslitelné.

Tam, kde hrozí, že se pomíjivé promění  v nekonečno,

je nutné /dokud zbývá vůle/  započíst předpoklad,

že z mostu se neskáče do nebeských polštářů