hermit (Občasný)

bože zachraň

aspoň sibiřského tygra!

dobré to je, a tuhle třešňákovu píseň (Finský nůž) jsem si přitom bezděčně vybavil.

moc mi to sedí. díky.

miroslawek (Občasný)

Dík za dík

K řečenému jen podotýkám, že, ačkoli samozřejmě možno, není nutno tam číst nějaký žehutoužebný imperativ k Bohu...

egil (Stálý,Redaktor)

vytisknu si; a snad dopíšu něco víc než jen: na prvních pár přečtení líbí moc...

Malke (Občasný)

"A není proč se o tom dál bavit.", pochopitelně. Error.

Malke (Občasný)

Poučit tě sice mohu, ale neudělám to. Nejsem naučný slovník a nebudu ho suplovat. Opakuji, že je to zcela běžné spojení (ne tedy nějaká metafora, o níž se lze dohadovat), k nalezení například ve Slovníku spisovné češtiny. Cítíš-li se být povolán komentovat básně, jdi a dělej i tu PRÁCI, kterou to vyžaduje.

Ad kvalita – nikoliv, ty o kvalitě nevypovídáš, ač si to zjevně myslíš. Vypovídáš o přístupnosti. Říkáš: toto dílo není srozumitelné nějakému procentu místní čtenářské obce. Což ovšem s kvalitou nesouvisí. Přiznat souvislost s kvalitou by znamenalo, že Vlasta Javořická je lepší než Vladimír Holan, protože jejím textům rozumí bezesporu víc lidí.

Malke (Občasný)

Nikoliv, aby člověk básni rozuměl, musí mít nějaké informace. Teprv když je nemá, a touží komentovat kvalitu díla, měl by je jít vyhledat.

Příklady uvádíš pěkně, ale zcela zcestně. „Utíkat“ znamená něco zcela jiného než „utéci se / utíkat se“ (k někomu nebo něčemu – tedy, mimomochodem, „lidé se utíkají k práci, psi se utíkají ke klacku“, i když jen Bůh ví, proč by to obojí dělali).  Dohadovat se o tom, kolikrát kde bylo použito, je více než pitomé: je-li to v Slovníku spisovné češtiny, který je poslední kodifikační příručkou, asi se to někde používá. Že tys to v životě neslyšel, také svědčí jen o tobě, o ničem víc.

A o kvalitě díla nemá smysl se bavit, pakliže mu nerozumíš. Ono je dost jedno, jestli je dílo srozumitelné nebo ne, na jeho kvalitu to nemá vliv. Ale u díla, kterému nerozumíme, se nemůžeme bavit o jeho kvalitě. Nejdřív pochopit, pak hodnotit. Toť vše. Jak jednoduché:)

Malke (Občasný)

Milý Opíječi, pokoušíš se mě dehonestovat pěkně. Tím ale nezakryješ (ani sebedelším výsměchem), že to spojení NEZNÁŠ, což není ani chyba Miroslawka, ani chyba slovníku. Prostě nemáš dostatečnou jazykovou kompetenci, toť vše. Hodnotit bez ní básně je, jako by barvoslepý hodnotil abstraktní obrazy.

Opravdu se nedohodneme, neboť si nerozumíme: spojení „psi se utíkají ke klacku“ není nepovedené, je absurdní. To mohu říct já, protože vím, co říkám. Ty netušíš, co tím myslím (pomiňme, že se přesto hádáš, což je ještě absurdnější). To je fakt. Nejde tedy o to, co mohu nebo nemohu odvětit v rovině „nejasné“ – tzn. „ty nerozumíš mým pocitům, téhle metafoře, těžkému údělu žen v Kongu“. Jde o to, že se mýlíš a nechápeš ověřitelný fakt. Nerozumíš slovu, jeho významu. Je to podobné, jako by ses hádal, že je nesmyslná báseň v hebrejštině, protože jí nerozumíš. Není. A není se o tom dál bavit.

miroslawek (Občasný)

Ony lbi bez masa atp. - nevím, tam si nejsem docela jistý, do jaké míry může tahle motivika promlouvat. (i když je "srozumitelná").

Ze sporu s jinými děláme krásné řeči, ale ze sporu se sebou samými děláme básně. Na rozdíl od krasořečníků, kteří nabývají sebevědomého hlasu tím, že si připomínají zástup, který získali nebo mohou získati, pějeme my uprostřed své nejistoty; i před nejvyšší krásou jsme zkrušeni vědomím své osamělosti a náš verš se chvěje. Myslím také, že žádný pravý básník, at' jeho život byl sebe více nezřízený, si nikdy neučinil cílem, ani v pouhém svém životě, rozkoš.

W. B. Yeats

Na druhou stranu ironický nadhled pointy tomu dává půdu pod nohama - a odnímá ji čtenáři.

Touché, tedy aspoň doufám a díky.

miroslawek (Občasný)

ale připomněl jsem si jeden citát, který, ač z roku 1925 (tuším), se snad v obecné rovině dotýká i těch současných měr...

Dobré víno a dobrá kniha jsou nepopulární a málem bych řekl, že se do naší doby ani nehodí. Ochutnávati toť umění! ale kolik lidí to dovede? Každý hned pije, ale jeden ze sta ochutnává: a to je náš přítel.

Jakub Deml

Naty (Občasný,Redaktor)

Já bych ti klidně odpověděla, ať si na to přijdou.  ;-)

Obsah sdělení si můžu jen domýšlet, což mi nevadí, nepotřebuji mít v básnickém textu prosté ("srozumitelné") sdělení, že noc je černá. Jsem pocitový člověk, dá-li se to takto formulovat. Dokonce i má paměť  je zaměřená primárně na dvě snad protichůdné věci: pocity a čísla. Zvukově je pro mě tvůj text lahůdka. (Viz poznámka Natashi_ - evidentně v tom nejsem sama.) A co se formy samotné týče, spolu s OK tiše závidím.

miroslawek (Občasný)

Ano, právě v onom domýšlení je skryt princip básnického jazyka. Ten se přece nezaobírá sdělováním, že je noc černá, ale ztvárňuje věci normálním jazykem nesdělitelné. Kdyby tomu bylo jinak, nebylo by nám poezie třeba.

Hezký je takový prostinký příklad z Hrabáka (z které básně jej vzal on, netuším): pršelo jim štěstí. Kdo mi tohle opíše v próze - aniž by se něco ztratilo, má u mně flašku a nehynoucí obdiv.

miroslawek (Občasný)

Vlastně jsem ani nechtěl reagovat, neboť jsem se domníval, že na tak očividnou demonstraci vlastní nedostatečnosti toho není potřebí, nicméně ona se nám ta debata tak rozkošně rozproudila... nerad bych byl podezírán z utíkání se pod ochranu ženské sukně nebo, nedej Velký Cukrouši, Lyrykovy huňaté hrudi.

Nejprve trochu základní osvěty potřebným, kterou bych rád rozptýlil jejich pochybnosti ohledně ústrojnosti a zběsilé krkolomnosti onoho vypíchnutého obratu "utíkat se k" a utkvělé představy o mizivé řídkosti jeho výskytu. Sice tě tím Opíječi nerad vyrušuji v usilovném odříkávání natolik zapeklité mantry, ale možná jsi se místo k ní měl utéci k www.google.cz. Pro případ, že to nezvládneš ani s dopomocí, jen namátkou naznačím šíři spektra:

...oficiální neokonfuciánskou morálku, nedovolovala Japoncům utíkat se k alternativním náboženským vyznáním a zpronevěřit se zaběhnutému životnímu stylu...
www.souvislosti.cz/199/darja.html

...situacích budou mít vyléčení z anorexie nebo bulimie vždy určitý sklon řešit své problémy jídlem a budou mít tendenci utíkat se k jídelním prohřeškům...
http://www.zena-in.cz/serial.asp?id=6

A další noci kdy budu špatně spát a utíkat se k blogu jako k poslednímu místu pro svobodný projev. Více · Roman Zelenák, pondělí 22. leden 2007 01:20 ...
http://zelenak.blog.respekt.cz/

Máme zato, že není třeba utíkat se k odvážným hypotézám a fantastickým představám, abychom mohli zdůvodnit blahodárné působení pozitivní komunikace a...
www.katolik.cz/texty/view.asp?cis=301

a na konec zlehka doporučím Bibli (ekumenický i kralický překlad). Nejen tam bys našel kromě utíkání se také třeba obrat popel popelu, prach prachu - prach jsi a v prach se obrátíš, ty metaforo nadprůměrně intelektuálního komentáře... a díky mně jsi se s ním seznámil dřív než jako s frázovitou formulkou nad vlastní rakví.

Požadavek srozumitelnosti je ve své omezenosti nad jiné vynikající. Takový Rimbaud na ni zvysoka kašlal a třeba v Illuminacích si vytvořil zcela nový, svébytný básnický jazyk, Baudelaira si tobě podobní přímo ošklivili, Neruda měl menší, ale obdobné problémy. A co teprve takový Mallarmé, Lautréamont, Morgenstern, Holan, Šiktanc či Kabeš? Široké masy chtějí rozumět, co jim básník po verších vzkazuje, pravila před lety soudružka Pelikánová a to je nepochybně veliká pravda, kterou třeba Ivan Skála plně pochopil. Já se však raději přidržím laskavé sveřeposti Jakuba Demla vzkazujícím prof. Václavu Kocourkovi toto:

Slavík zpívá, když lidé spí. Ale v každé době najdou se lidé, kteří si přivstanou k Vigiliím. Jste z nich a proto Vás musím mít rád a rád Vás mám rád, neboť miluji slavíky, kteří nezpívají kdykoliv, kdekoliv a komukoliv.

Čímž se dostáváme k oné nade vše stavěné modle zpětné vazby. V okamžiku tvorby je mi úplně ukradená, neboť mou touhou není zalíbit se, nýbrž vyjádřit se nejlépe, jak dokážu. Osvobodivá a vykupitelská moc slov nespočívá v jejich obecné srozumitelnosti ani v tom, kolika lidem se líbí, ale v tom, jak blízko se v nich dotýkáme tajemství. Samozřejmě, že mi není lhostejné, zda a jak se někdo dokáže dotknout spolu se mnou, jenže kvůli tomu nemohu činit ústupky - tím bych báseň oslaboval až mrzačil a na druhou stranu bych skutečně hledajícího okrádal o možnost se v mém textu nacházet a třeba i najít. Že je výsledný tvar, jaký je, nevyplývá z nedostatku zručnosti, jak se dost pochybně snažíš dovozovat, na úrovni, kterou by sis přebral a ocenil, jsem svou dovednost zcela bez diskuze prokázal již před lety a dnes jsem zkrátka jinde. A nezlob se, vysvětlovat ti problematiku sémantizace rytmu pokládám za ztrátu času.

Konečně jsem rád, že mi po těch osmi letech internetové publikace, právě takový duch jako jsi ty Opíječi, jako příslovečný Deus ex Machina zjevuje, co si vlastně myslím a co si mám myslet a očekávat. To je roztomilé. Ano, jsme na Totemu, ale s Totemem ani jiným serverem existence básní nestojí a nepadá. Nepíšu proto, abych zde publikoval, nýbrž publikuji zde proto, že píšu, a toto je místo, kam chodí jistí lidé. Zdůrazňuji slovo jistí a ta množina není ohraničená a konečná. Dávám se poznat.

Vím, že má tvorba není jednoduchá a pro každého. A nemám s tím problém. Nebráním se negativním komentářům, komentářům pramenícím z neporozumění a dnes už ani komentářům blbým. Dávno neočekávám geniální kritické sondy a potlesk. Věř mi, že kladné hodnocení zjevně nepochopeného mi vadí mnohem víc než přihlouplý plivanec. Ten mi naopak dělá svým způsobem dobře.

A mimochodem, možná tě překvapí, že slepý výstřel také třeská - ovšem nemůže zasáhnout cíl, zkus tedy někdy během svého tance nabít ostrými...

miroslawek (Občasný)

V začátku dalšího dílu naší jazykové poradny by asi bylo užitečné naučit se správně skloňovat, abys oslovoval skutečně mne a nikoliv jakési imaginární miroslaweky, kteří mi navozují chuťový dojem nepříliš dobře obložených chlebíčků. Když nic jiného, bude to zdvořilé. A nyní k našemu malému kritickému Pygmalionu:

Já jsem věděl, co tim chceš říci. "že koleje před sebou utíkají".   Rád bych tě vyvedl z omylu, nevěděl a podle všeho ani netušíš. Ačkoliv si tam můžeš číst, co chceš, a vlastně je to i žádoucí, něco takového jsem na mysli neměl.

Přeji ti úspěch na totemu.   Pokud si pod tím oba představujeme stejnou věc, díky, že mi přeješ, čeho se ve skrytu duše spíš děsím (srovnej. děsím se ve skrytu duše - to je rozdíl co? ;o). Zdejší úspěch nepotřebuji: vím, jak lehké je ho dosáhnout.

Jsi dobrý autor? Já nevím. Podle této básně ne... Mně celkem jeden konkrétní intelektuální básník bez talentu je celkem lhostejný... Ta báseň (koleje jsou jen zástupný problém) je prostě taková intelektuální křížovka s nezajímavými spojeními, ale díky také tomu "utíkat se" vytváří dojem kdovíjaké propracovanosti.    Taková konstatování vyvřelá pouze z čistoty hlubin vnitřní pravdy jsou nad jiné vynikající a tesat do kamene by se měla. Je jasné, že původce tak pregnantní a s odstupem vyřčené analýzy by měl sloužit jako literárně kritický etalon a být uskladněn u Mezinárodního úřadu pro míry a váhy hned vedle metru, aby lidstvo mělo vždy kam sáhnout pro rychlé přeměření básnického textu, potažmo rovnou celého autora, aniž by se zdržovalo s nějakým obtěžujícím porozuměním přečtenému. V dalším kroku navrhuji vynechat i čtení a rovnou přistoupit k ortelu, příp. z něj vyplývající exekuci.

Ale argumet, který byl v podstatě vyroben během pár vteřin - dojmologický - sic nevyšel, ale je jen zástupný za znění celé básně.   Ten instantní argument jsi vyrobil a operoval jsi s ním ty, tak nevím, proč si stěžuješ. Kdybys uměl podat argumenty lepší, jistě by diskuze vypadala podstatně jinak.

Lidé,kteří tady tvoří, přistupují na to, že budou hodnoceni davem! Já to beru.   A já na to nepřistupuji. Číst mé věci mohou všichni, vyjadřovat se, komentovat, jak dovedou a chtějí, také, ale hodnotit? To asi ne. Samozřejmě i cvičený šimpanz má onu technickou možnost danou systémem, ovšem, aby hodnocení mohlo být hodnocením, chybí mu k úplnosti jedno - uznání autority: a to je věc, kterou mně ani nikomu jinému žádný systém sám o sobě vnutit nemůže; platnost soudu určuje povaha a závažnost předložených argumentů či zřejmá váha zkušenosti osobnosti, která připomínku vyřkla. Nezlob se, ale a základě předvedeného tě nenacházím ani v jedné z obou kategorií.

S tím souvisí i ona "roztomilá absurdita"...že se tu tvůrci dožadují (když hodnotitel nesouhlasí s dílem) kdovíčeho. Když dáš pětku - říkáš svůj názor. Když ne (nerozumíš) neměl bys hodnotit... Dvacetpět lidí, kteří rozumí, je horší než ten, co nerozumí a navíc ho to ani neoslovuje - a ještě se ti snanží formulovat proč (a navíc o tvé úspěšnosti profesní, umělecké ap. ani nerozhoduje).   Nikdo není horší ani lepší jen kvůli tomu, jestli rozumí nebo ne, nebo nakolik ho to oslovuje. Nevím, kdo třeba tomuhle textu jak rozumí, každopádně oceňuji i pouhou snahu o formulaci, dokonce i tu nezdařilou, a ve tvém případě tomu nebylo jinak. Obecně jsem proti známkování a sám až na ojedinělé výjimky neznámkuji. Ovšem známkování tu je jako instrument zavedeno a tak se mu nevyhnu: dobrá, tedy. Domnívám se, že nekomentovanou pětkou (kterou mohu přijmout) mi ten člověk říká: nemám, co bych vytknul - a nebo: je to pro mne tak dobré, že se nechci zabývat případnými podružnostmi. A to mi přijde jako legitimní postoj. Ostatně myslím si, že z okecávání oslavných tanců by mi mnohdy ani nebylo úplně volno. Dávám-li naproti tomu známku nižší, mám kritickou výhradu a měl bych tedy zmínit onen relevantní důvod, který mne ke "strhávání z maxima" vede, aby to vůbec dávalo nějaký smysl. Neporozumění, jak již bylo několikrát zmiňováno jinde, takovým důvodem z logiky věci není a na tu logiku stačí prostý selský rozum.

Řeknu to tak: abych ti napsal věcnou kritiku, potřeboval bych na tu báseň a nastylizování den.   Obávám se, že to není ani tak otázka věnovaného času, jako spíš schopnosti, o nichž mám přes tvou sympatickou snahu důvodné pochyby. Každopádně ji mi záhadou, proč jsi pak ochoten trávit stejný nebo větší díl času touto polemikou, dá-li se tedy prosté rozvíjení vlastních postulátů - jen tak bez argumentace - takto vznosně nazývat. Na srozuměnou podotýkám, že vedle "nerozumím, tedy není" (milé to ozvěny dávného graeca sunt, non leguntur), "bylo zjeveno Moudrým Opíječem" rovněž jako argument nepřijímám. Takže k na cestě k tebou tak vytouženému proč kdo má pravdu budeš muset nabídnout něco víc, abys dokázal být úspěšný.

Miroslawek sice nechápe, že všichni co mu dávaj pětky, tak jeho básni nerozumí,nebo jen na bázi "oslovuje", ale když na stejné bázi dostane horší hodnocení, tak se čepíří.   Rozhodně protestuji, že bych se kdy čepířil, jednak nevím, co to je, a jednak mě to uráží (mimochodem všimni si, jak se ta otřepaná vtipnost podobá tvým vážně míněným zaklínadlům). Čepýřit bych se mohl, ale po těch letech už mi to opravdu nějak nejde z žil. Věř nebo ne, stejně jako na trojku i na pětku se ozvu - většinou tehdy, když někdo blábolí. Jen v obou případech nikoliv kvůli tomu, že by se mne to nějak dotýkalo a nepříjemně čechralo má umělecká pírka. Jak jsi sám pravil jsem "vyrovnaný umělec" takže, co o mém textu takový člověk soudí, je mi zdrojem více či méně laskavého pobavení a ne hněvu. A jsou lidé, jejichž "známky" komentář tolik nepotřebují, protože jsme již dříve jinde probírali a vím tedy, jak s ní naložit. Nebo mi pošlou komentář soukromě. A věř, že jsou lidé, o nichž nepochybuji, že těm básním rozumějí. Určitě však ne na základě známek, které mi dali. A ostatně, co je mi po jakýchsi bodících, které na mne může krkat kdejaký vlastní moudrostí zpitomělý povaleč, vždy dám spíš na to co a kdo to říká - a co mi tím skutečně zamýšlí říci, má-li tedy vůbec takovou tužbu, viď?

A opíječ si nedokáže ověřit argumenty svého tvrzení... Opíječ nepoužívá argumenty, jen tvrdí... řekl bych, že hlavně vzduch a muziku. Poučné to jistě je, jenom ty jsi nic nepochopil Ivane a proto zůstaneš medvědem. A určitě by ti pomohlo, kdybys rozuměl alespoň desátému dílu toho, co z literatury zná Malke.

miroslawek (Občasný)

Chápu, že jsi skromný, ale nemyslím, že bys měl ostatní připravovat o tu podmanivou extázi ze zjevení svých hlubokých myšlenek tím, že je smažeš. Asi by nebylo poctivé mít jen soukromou potěchu a tedy si bez dalšího komentáře dovolím citovat, jen co mi také smích dovolí:

Opíječ tchýní (Stálý) - 5.3. > Fajn,miroslaweku. S konečnou platností jsem si ověřil spojení "koleje se utíkají k dálce". Je to spojení (podle jazykové poradny) "knižní", ale jazykově v pořádku a srozumutelné. Přiznávám své pochybení v této věci. Ostatně já jsem hned v první reakci řekl, že mámo něm pochybnosti a to také z hlediska "básnické" obratnosti vlastně celé básně. (Už jsem na to rezignoval, dokonce se omluvil, co se dá dělat? - řečnická otázka.) Máme tady ovšem celou řadu dalších nedorozumění ať už s tebou nebo s Malke (její erudice je mi ukradená - co se týče tvé básně v podstatě upozornila jen na moji neoprávněnou pochybnost s tím, že moje poznáka nevypovídá o kvalitě díla. Nevím tedy o čem jiném primárně vypovídá, ale budiž). Stejně tak mě popudila tvoje nesmyslná reakce, že poznámky,když dílu nerozumím nemají smysl. Takhle jde oragumentovat v podstatě na cokoliv, za "nerozumět" dosaď dle libosti co chceš. Nechci ti vysvětlovat, co je argument, popřípadě skrytý argument a to, že argument má co dočinění s tvrzením. To by bylo jako vysvětlovat, že kvalita díla souvisí s jeho srozumitelností - proněkohojasná věc.

Ano, gramatické hrubky jsou mojí specializací - nepročítám si své reakce zpětně - jednak v grafice totemu na reakce je to tak nepříjemná operace, že to vzdávám. Dokonce se ani nesnažím své realce nějak vybrušovat, pro totem ztráta času.Ale je to můj poněkud laxní přístup, určitě. Třeba se v jiných případech(jiném prostředí) o to více budu snažit, když má člověk zkušenosti s "hnojníčkem". Ale nemyslím to zle. Celý tenhle galimatyáš vznik v podstatě z jednoho,podle mě trefného, mého hodnocení - až na tu "pochybnost", ale já tak trochu u tvé básně pochybuju o všem. Mám také své zkušenosti, světe div se, a ta báseň prostě nadprůměrně dobrá není - ale otázkouje, co budeme průměrovat, že? Jinak - smiř se s tím, že publikuješ na amatérském literárním servru a reakce na tvé dílko budou amatérské. Celé kouzlo problému. Můžeš se kvůli tomu postavit na hlavu, jako Lyryk mě přesvědčit o tom, že jsi už měl před deseti lety dostat profesůru, ale je to prostě zbytečné. Nedosahuje kvalita mého hodnocení tvé básně - dobře. Může být. Přeji ti fundované hodnocení, třeba od malke, třeba od akademie věd, ale i když to rozeberou z hora dolu a z dola nahoru a vydají o tom úsudek, a pokud mají soudnost, nemůžou tvrdit, že tvá báseň je dobrá. Je to vidět už jen trochu zkušenějším nezaujatým okem. To je vše a nechť se koleje utíkají do dálky, i kdyby tím chtělo být řečeno, že za sebou táhnou vozíček s občerstvením. Je už načase tuhle diskuzi skončit, já svou neoprávněnou pochybnost nad jedním veršem přiznávám, ale moje pochybnosti o celé básni trvají a jsou možná ještě hlubšínež na začátku. Záleží na tom? Mně určitě ne.

miroslawek (Občasný)

Hmmm, tak prach prachu se ti nelíbí: milý zlatý, dávno je známo, že poezie není děvka, aby se musela líbit. Mně se taky spousta věcí nelíbí, ale přesto mnohým nemohu upřít jejich kvalitu. A pokud mohu, musím umět mít skutečný důvod. A k němu vede cesta jen skrze poznání.

trysk a cval ti možná připadá jako vycpávka, ale to je opět pouhé konstatování, neřekl jsi proč nebo čím. A pochybuji, že bys to dokázal. Už jen proto, že takhle se to nedělá.

koleje se utíkají k dálce = romantické zasnění, říkáš. Inu, to je veliká věc, přestože v mých textech je možné opravdu mnoho, tomuto bych se přeci jen bránil - kdybych musel.

V komentáři danse macabre (mimochodem, příležitostně se někam podívej, co znamená slovo metafora) se začínáš blížit kritickému náhledu na věc, abys vzápětí předčasně selhal ejakulací tvrzení, že ti to prostě nesedí, aniž bys poukázal na cokoliv, co je podle tebe špatně. Nechci tě podezřívat z myšlenkové impotence, určitě to má nějaký rafinovaný skrytý motiv. Jen tak na okraj podotýkám, že by mohlo být zábavné představit si, že se v oněch místech nemusí nutně číst imperativ od spálit, ale třeba také úplně jiné sloveso.

báseň má poměrně solidní myšlenkovou konstrukci - skutečně? Poměrně zajímavé vyjádření od někoho, kdo se pyšní tím, že textu neporozuměl. A oč se opírá?

Nevím, co si představuješ pod pojmy básnická invence a intelektuální charakter básně a proč je stavíš proti sobě, možná bys to mohl blíže upřesnit. Možná.

Zatím tedy mnoho slov, ale neřekl jsi nic... k básni. O sobě opět dosti.

miroslawek (Občasný)

Nevyslovil jsem podezření, že bys chtěl něco ukrývat. I když ta prodleva musela být znatelně delší než deset minut, na což mám přísežného svědka :-) Hmmm, poslyš, ta tvá sebeobrana je mi trochu podezřelá ;o))) A pro tvou informaci dodávám, Totem aktualizuje, ovšem já si v určitých případech ukládám do soukromého archivu. A tady se nešlo nepodělit.

Jestli tě báseň oslovuje nebo ne, je mi srdečně jedno, také jsem se proti něčemu takovému nikdy neohrazoval. Hádat o tvých emocionálních dojmech se opravdu nechci. Jen nemohu souhlasit s posuzováním kvality na základě emocionálního dojmu. Pokud bys za celou tu dobu nepochopil, že právě toto je jádrem tzv. sporu mezi námi, nutil bys mne mít tě za hlupáka, ne-li rovnou za zdivočelého kytovce uprchnuvšího z delfinária. Proč mi podsouváš (a ne poprvé) stanoviska či tvrzení, která jsou v zásadním rozporu se vším, co jsem řekl, naštěstí pro renomé oné nadprůměrné intelektuality, jíž se holedbáš, z logiky vyplývá - je to vcelku běžný únikový manévr, k němuž se však uchylují zoufalci. Mohu ti k tomu říct asi následující: člověk nezpupný by hlavně měl umět přijmout břímě, jež přináší zodpovědnost za jím vyřčená slova. To platí stejně pro mne jako ovšem i pro tebe. A když projdeme celou "diskuzi", materiálu k posouzení, jak si v tom kdo vedl, je skutečně dost. Exemplární případ z tebe nedělám, dělám si z tebe legraci - nebo, jak by zřejmě případněji řekla Malke: velikou, ošklivou prdel.

P.S.

Je třeba tematizovat vztah svého naivního parciálního já k intertextové výměně a příslušným indukovaným anticipacím.