Byl jeden chlapec,

ten krásnou dívku zřel,

jak by mu růžový čepec,

byl na oči nasazen.

Byla krásná víc než sen

a on začal toužit.

V noc se změnil každý den,

když pro ni se pak soužil.

Však nevěděl, že to co cítí,

je jen chtíč a láska ne.

Že to co pro sebe chce míti,

je jen schránka, duše ne.

Tak začal dívku poznávat,

ji každé slovo mění,

a bylo jak úder kladiva,

do obrazu krásy její.

Až obraz rozbil úplně

a pod ním stránku objevil,

stránku její duše krásné,

tak nádheru její pochopil.