Horká tma lepkavě sedá na postel,

podlahu pokrývá šeď,

v hlavě letí film - o tobě,

na “plný pecky” Pink Floyd,

ale naše Zeď.

 

Jsme pouze cihly ve zdi …

doznívá sólo,

budoucnost nemá pach,

koridor pro naše dobro -

ostnatý drát kam se podíváš,

jen stezka uprostřed

se krví

ještě

nebarví.

Pryč z asfaltu, brodím se bahnem,

šíleně miluji a “slušné” děsím,

pod nohy nekoukám, civím na hvězdy,

už jen svou existencí hřeším.

... mlčeti zlato, ... zlatá střední cesta ...

Kašlu vám na to !!!

Staré poučky jsou jen žebřík,

po kterém lezem’ na oltář

pro lživý pocit neviny,

za touhou vidět svoji lepší tvář!