jemným slovem

     kousnutím do mých rtů

     své věže ze slonoviny
     jsi pohnul vším

     smetls i titánovy Malé divy

     věřím že vesmír
     násilnou silou lásky
     vykolejen
     pohne se
     občas
     nesprávným směrem

     není dokonalosti
     nikde

     jen ve slunečních paprscích
     v nichž k jaru zapleteni jsme
     jak v mořské pěně

    touhou náhle eruptivní