~ JAK JEMNÝ PRACH ~
(Gambler)

Jak jemný prach na rodnou vísku
vrací se na tu naši zem,
jak popel hvězd do rukou stisků
přichází domů zpátky ten…

Ten, který v světě všechno ztratil,
ten, který zaplatil a vrátil,
stokrát již,
co mu Ďábel dal,

a jakby v dáli hudbu slyšel,
jakby mu Pánbůh půjčil grál,

ten muž, jenž na pouti své zbloudil,
v pokoře prozřel,
moc se bál!

Teď k matce své se v náruč choulí
a bude plakat za návrat…
Ač prošel celou zeměkoulí,
chtěl by se zpátky vyškrábat!

~

Když nezbyla mu ani skýva,
tak jediné, co muži zbývá,
je náruč matky, rodný klín.

To malé prosté pohlazení
zažene chmury, je mu vším!

~

Tak málo lásky v světě poznal,
tak málo štěstí, kdy se smál,
tomuto kdysi odvážnému
dnes zbyl jen stud a v duši kal.

~

Den za dnem iluze své zhášel,
co zbylo - propil, pošlapal,
za poslední mez již dávno zašel;
leč Pánbůh přesto vyslyšel jej...

Jakby mu z prsou vinu sňal,
dopřál mu ještě recitál!

~

Však znovu zklamal,
klouček boží,
svůj život zpátky nevyhrál...

~

Jak jemný prach do hřídelí slov
nasypal Bůh,
jak boží hněv.

Když kola navždy zadrhla se;
života hlas,
v němž dozněl zpěv…


------------------------------------------------------


~ „BEDNY“ ~

Proč makám šestnáct hodin denně,
proč nedopřeji mysli sabat?
Dneska to cítím, vystoupám v ceně,
BEDNY se taky musí nažrat...

~

Ač zdáli si jen pobrukují,
každičkou „kavku“ prohlédnou,
nerady jenom paběrkují,
vnutí ti díru bezednou.

~

Vždy lísají se, vábí duše:
„Nakrmte nás“, křičí suše,
jsme samy ve tmě nekonečné:
„Přisedni, zkus mě - výjimečně!“

~

Za trochu lásky obdržíš dar,
nalezneš, co jsi postrádal,
my tvému času smysl dáme;
jen na chvilenku - zamakáme!

~

Když pětilitr opustil mě,
srdce mé tluče na poplach:
„Vsaď všechno, blázne, čekaj tě žně,
zas holky pozveš na potlach.“

Kačka za kačkou do díry padá,
BEDNA zas žere vostošest,
spotřebu má jak moje „mladá“;

JÁ VOŽERU SE!
NA PROTEST!!!


ps- a protože to vypadá, že Bohuňák stále dýše, i když nás zanedbává😌😌, tak pro něj přidávám jeho oblíbenou píseň!