|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
Anděl s runami
Autor: Aaen (Stálý) - publikováno 5.4. (21:39:45)
|
|  |
Anděl s runami
Hasičský ples. Mělo se tam stát něco zlého, ale to slovo jsem přes šum okolo neslyšel. Byla tam tombola. Přišel k nám jeden člověk, byl to mág, měl černé oči, velmi silné. Tady to bylo jasné. Černé trochu rozčepýřené vlasy a byl mi nesympatický. Na někoho tam mluvil. Chtěl jsem mu to říct.
„Nechci rušit, ale potřebuju říct něco...“
„Tak nevyrušujte,“ nepříjemně mě uzemnil otočením mých slov.
Povídal si vedle dál, já se s ním už nebavil. Také jsem mu byl nesympatický, vycítil moji energii. Asi to pak ze mě přečetl. Že se dnes večer má něco zlého stát.
Přál si vyhrát první cenu v tombole.
Podmínka k účasti v tombole byly dvě mince; jedna hlasovací, druhá schvalovací. Nebo tak nějak to bylo, nevím. Měly stříbrnou barvu. Já ty mince neměl, nemohl jsem se tomboly zúčastnit, ani nevím, kde a kdy se mince kupovaly. To nějak nevadilo.
Mág věděl, že se má něco zlého stát, bylo to něco s ohněm.
Viděl jsem bytost v bílém, se dvěma runami pod sebou, jak se zjevila. Vypadala 2D jako nehybný obraz.
Nic zlého se nestalo.
Mág se divil, jak je to možné, když se něco zlého mělo stát. Asi z toho byl nesvůj a vzteklý, ač to nebyla jeho vina, že se něco mělo stát. Asi šlo o jeho aroganci a povýšenost; on přece zná zákony bytí, zákony neměnné. On vidí do knihy událostí a světa.
Viděl jsem ho, jak se díval nebo jak přiložil ucho do bubliny s nulami a jedničkami, do bubliny s asi binárním kódem. V tom kódu bylo napsáno, co se stalo v minulosti. Ono to tam bylo zapsané, že se to mělo stát, ale ono se to nestalo.
Ta bílá bytost se dvěma runami, to zjevení, se smilovala, něco vzbudilo nebo někdo vzbudil její sympatie. Zrušila kauzalitu, zasáhla do časové osy a změnila to, co se mělo stát, aby se to nestalo. Změna proudu atomů bytí, změna. Násilné vniknutí do kódu, ze sympatie. Sdělení, jak něco udělat nečekaně a jinak. Co se mělo stát, se nestalo. Ze sympatie. Chaos vyhrál nad řádem. Ta bytost, celá bílá, připomínala anděla, byl to možná Světlonoš, Lucifer, duch světla, který přinesl lidem oheň; některé věci naznačovaly, že je spojený se světlem. Chtěl ze srdce pomoci, nemohl se na to dívat, naboural tu realitu a tu kauzalitu a kopl do řádu věcí.
Děkuju ti, vím, že to bylo pro mě.
|
|
|
