Chci napsat verše

o tvé pleti,

před nimiž by se Nezval sklonil,

Baudelaire přestal opíjeti

a Shakespeare mlčky zakabonil

anebo skromněji,

alespoň pár řádků,

které by otiskli

leda tak v místním plátku,

či aspoň sesmolit

kus vtipné slovní hříčky,

jimiž by čtrnáctky

plnily památníčky,

však nejde mi to!

V pokusu sto pátém

ne a ne popsat,

co jasně cítím hmatem,

ždímu si mozek,

až mi praská lebka …

…ne, nesvedu to!

Jsi tak hebká…