|
poprvý táhnu nočníma Lovosicema
s kytarou na zádech a s chutí na jedno pivo
připadám si jak tenkrát
v Praze na tahu s Jiřím
Tour de Pubs jedno druhý třetí čtvrtý
a celej svět byl nespravedlivej
a celej svět byl úžasnej
pátý šestý
a celej svět mě miloval
a my dva kecali filozofický nesmysly
nejtěžšího kalibru
pak v němým opilství hodili řeč s vrátnou na koleji
teď jdu z práce
sedím v divný pizzerii
kde mladý páry vypadají
že se každou chvíli zvednou a půjdou se spolu vyspat
nahoru do pokoje (kde žádný pokoje nejsou jenom moje vidina)
ale ale...asi je to tím že to tu moc neznám
a slušný hospody maj v tuhle dobu zavřeno
ale...piju Stellu Artois ze sklenice na stopce
ze sklenice na stopce jak buzna
ale...co se dá dělat
ty spíš a kdybys mě viděla
asi by ses smála mý ospalý nejistotě
vlak do Ústí mi jede za hodinu furt lepší sedět tady
než s houmlesama na nádraží i když kdo ví...
dal bych jim bůra a oni mi sdělili pár životních mouder
páč se vyznaj...
né jako já...Stellu Artois ze sklenice na stopce jak buzna
nikdy nepiju Bráník z lahve a vím hovno vo životě...
jojo vím hovno a teď mi navíc ze všeho přeskakuje
ty písmena co se mi rojej na papíře mě za chvíli pohltěj
naštěstí jsem limitovanej papírem áčtyřkou ubohým kouskem stromu
ani vzdech za poraženej kmen možná lok dva
a pak vyrazím
vlak mi jede za padesát minut | 
