Potkávám ho docela často. Většinou se jenom letmo pozdravíme a pak už si všímáme každý svého. On beztak nemá příliš času na povídání.

     Neustále se kolem něho nějaká točí. Někdy z toho mívám pocit, jako bych byl v porovnání s ním nepovedená bahenní lázeň, že si mě žádná nevšimne. A on ještě dává najevo, že ten dámský zájem je vlastně samozřejmost.

     Většinou je v dobrém rozmaru. Málokdy sedí. Neustále něco podniká a to mu jen přidává na popularitě. Na úsměvy sličných slečen reaguje letmým mrknutím či frivolně zdviženým obočím. To, jestli má dotyčná vedle sebe přítele, ho prakticky nezajímá. Faktem je, že jeho lascivní náznaky tolerují chlapi do daleko větších rozměrů, než kdyby se jednalo o obyčejného pěšáka.

     Je pravda, že mu někdy všechny ty dívky, které se na něj neustále lepí, lezou na nervy. To pak odpovídá úsečně až hrubě a jakýkoli náznak delší konverzace zahrává nemilosrdně do autu. Ale co naplat! Dotyčná se k němu za chvíli stejně připlazí po kolenou zpátky!

     V chlapské části publika má nekonečně kamarádů. Ti, co s ním jsou za dobře, mají oproti ostatním velkou výhodu. Dokáže vám přihrát dívku takovou rychlostí, že to téměř ani nezaregistrujete.

     Peníze pro něj neznamenají nic. Pije a jí co chce a s placením si nedělá hlavu. Nikdy se mu nestalo, že by si musel od někoho půjčovat, aby splatil účet.

     Já se s ním do řeči nikdy nedávám. Možná ho pokaždé odradím tou větou, kterou na něj vytasím ze svého slovního arzenálu: 

     „Ještě jedno pivo, pane barman!“