Je jasný, že když oblékneš svůj kabát

a klíč v zámku zarachotí

sám sebe se nejspíš začnu ptát

kam jdeš a proč sama

Je jasný, že když přilétneš mi z rána

košík s vínem na předloktí

budu u okna s cigaretou stát

vždyť nejsi přece vdaná

Mám hřebíky v zátylku

a oči plný soli

mám tykadla motýlků

a chuť křičet, že to bolí

Svý mantry si odříkám

a nevím, co mě čeká

i přestože dávno vím,

že čas je

jako řeka

jako řeka

Je jasný, že když obuješ své nové boty

a sváteční parfém zavoní

sama sebe se nejspíš začnu ptát

kam jdeš a proč jen sám

Je jasný, že když nevrátíš se do soboty

a lehnout vedle mě si dovolíš

nebudu mít nejspíš chuť se smát

dobrá mysli, pomož nám

Mám hřebíky v zátylku

a oči plný soli

mám tykadla motýlků

a chuť křičet,že to bolí

Svý mantry si odříkám

a nevím, co mě čeká

i přestože dávno vím,

že čas je

jako řeka