|
Býval jsi tak skvělý v létě
no, vážně, bez všech těch slupek
čichala jsem ti k podpaží
voněl jsi jako ořechy
trochu trpce
říkala jsem, promni mě v ruce
a všechno ve mně klopýtne
že z úzkosti je usmýkáno
náledí jako hrom, i v létě
že se bojím, a ne málo
ale hněť mě, milý, hněť
Dnes vážně
splňuji tvůj sen
na dlouhém laně
se sluchátky na uších
se ploužím po bytě
poslouchám v kuchyni
že sometimes when we touch
možná si to namlouvám
že je peří v duchnách rozkradeno
že je málo dlaní, málo nohou
taky málo dotýkání, že je listopad. | 
