Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Neděle 1.12.
Iva
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Hodinářův příběh
Autor: Rabb (Občasný) - publikováno 5.12.2005 (16:12:51)
Trhací kalendář s listy spojenými spirálou odjakživa visel na zdi naproti Hodinářova pelechu. Každý list představoval jeden měsíc v roce, avšak žádný nebyl nadepsán názvem. Odlišovaly se od sebe rozdílnými obrázky, které se po dvanácti utržených listech znovu opakovaly.

    Hodiny s mistrovskou řezbářskou prací stály vedle kalendáře. Z útrob se ozýval pravidelný tikot rozeznívající masivní dřevěnou kostru hodin. Tikot svými mohutnými kmity podporovalo sytě rudé kyvadlo.

    Odtrhnul-li Hodinář starý list a pod ním se na obrázku objevily rozlehlé, bíle zasněžené pláně kontrastující s černými stromy s větvemi vztyčenými k zamračeným nebesům, znamenalo to, že celý cyklus začíná znovu.

    Osudem bylo Hodináři předurčeno, že svůj život zasvětí věčnému trhání zastaralých lupenů a pravidelnému natahování mohutných hodin ozdobených vyřezanými reliéfy.   

    Jednoho dne se probudil na tvrdém kavalci v místnosti s dveřmi a mosazným klíčem v zámku.

    Potrhaná tapeta, s motivem malých plyšových medvídků v modrém pruhovaném pyžamu nalepená na zdech, žárovka visící u stropu; všechno pochopil, když poprvé otevřel oči a spatřil skobou připevněný kalendář s vedle stojícími hodinami. Nestačil se ani podivit, kde se octl a okamžitě tikotu podlehl.

    Hodiny se pro něj staly drogou.

    Den co den k nim po probuzení dobíhal, zatočil kličkou trčící z boční strany několikrát dokola, dokud se nezarazily o skrytou zábranu uvnitř konstrukce, poslušně odtrhl list papíru z kalendáře, upustil jej na zem a posadil se na okraj kavalce. Modré oči upřel na hypnotizující kyvadlo a zůstal nehybně zíral, přičemž tikot ozubených kol mu nahrazoval nejlepšího přítele. Nikdy nepřemýšlel ba dokonce nebyl schopen přemýšlet nad tím, k čemu slouží červené kyvadlo, když k funkci hodin hohatě postačí klička na boku hodin.

    Nikdy nehladověl, ani nedostal žízeň, to uhrančivě rudé kyvadlo krmilo nejen jeho pomalu ochabující mysl, ale i žaludek.

    Po dlouhých hodinách únavou vždy oči zavřel, padl za pelest a tvrdě usnul.

    Ráno, když se probudil, list papíru, který předešlý den odtrhl zázračně zmizel a vše se opakovalo.

    Jedinkrát se stalo, že po probuzení dokázal pár vteřin hypnotickým kmitům a do mozku vrtajícímu se tikotu vzdorovat, ale netrvalo to dlouho. Jediné co dokázal, když se zázračný okamžik objevil bylo křičet z plných plic, nicméně křik nakonec utichl a strach v očích vystřídala abstinenční touha. Znovu vstal na nohy, natáhl hodiny, odtrhl list a usadil se na své místo před svůj oltář.

    Tahle monotónní činnost naplňovala celý jeho život. Dny, měsíce, desítky let dělal stále to stejné.

 

    Stárnul.

    Kosti začaly bolet, každý krok byl den ode dne složitější. Až na podlahu dlouhé vlasy mu postupně vypadaly a vykonat povinnost bylo každičké ráno namáhavější.

    Nikdy nic netrvá věčně, žádné jiné přísloví se nehodí lépe.

    Nastal den, kdy se Hodinářovi oči neotevřely, kdy nenatočil hodiny, ani neodtrhl papír. Jeho srdce přestalo tlouct; nadobro se zastavilo. Skoba držící kalendář na zdi s cinknutím dopadla na podlahu. Hodiny se společně s jeho srdcem také zastavily, velké rudé kyvadlo se ustálilo v mrtvém bodě, tikot ustal a život na Zemi ustal s ním.



Poznámky k tomuto příspěvku
celej on (Občasný) - 5.12.2005 > Opravdu se mi tenhle kouske líbil. Hezké moc.
Máš tam možná menší nesrovnalost: Kalendář má na každém listu měsíc a on ho trhá den co den. Možná to je úmyslně...pak bys mi mohl vysvětlit, jak to autor zamášlel.

Myslím si, že jsi to udržel na hraně. Delší by to už začalo být nudné, ale utal jsi to v čas.

Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 Rabb (Občasný) - 5.12.2005 > DondedoG> 

Milý DodGi, předem ti děkuji za návštěvu.

 

Nejde o nesrovnalost, ale o úmysl. Ten muž byl strůjcem našeho osudu a dokud žil a trhal listy tak Země a celé lidstvo žilo s ním. Je to taková variace na téma: Bůh, který neví, že je bůh...

 

Kdyby trhal každý měsíc jeden list, tak by listů natrhal osmdesát, pak by umřel a svět (ten náš) by se dostal jen do roku 80 po kristu. - Pro vysvětlení snad stačí.

 

P.S.: Zítra přibude další kousek, budu rád, když ho obdaříš návštěvou. A mimochodem: Stav se na Písmák... někdy... :-)


<reagovat 
 celej on (Občasný) - 5.12.2005 > Rabb> Já si to právě myslel, že to byl úmysl. Chápu i to pojetí boha. Ale upřímně stejně nechápu, jak si to s těmi dny myslel. Ani nevím, jak si se dostal k té osumdesátce.
Napiš mi to kdyžtak jako pro blba na mail.
Dík.
<reagovat 
Lamarski (Občasný) - 6.12.2005 >

Nemohu si pomoci, ale pod vlivem reklamy na jednoho mobilního operátora, kde hodináře zničí hybrid Santa Clause a Batmana, jsem se trochu při čtení usmívala. Tohle spojení používáš ve svých povídkách dost často: "mistrovskou řezbářskou prací " a tohle je taky takové podivné spojení:"Až na podlahu dlouhé vlasy ". Ta druhá povídka, o které se zmiňuješ, se mi líbila daleko víc. Popis hodin a Hodinářovy činnosti je tak nějak neživý, těžko uvěřitelný, jako čtenář nemám proč se s tím člověkem ztotožnit.


Body: 4
<reagovat 
 Rabb (Občasný) - 6.12.2005 > Lamarski> 

Chech...

To mi ani nedošlo, že to má něco společného s raklamní kampaní mobilního operátora. I když je možné, že jsem byl podvědomě ovlivněn.

 

"mistrovskou řezbářskou prací " - vysvětlím. Povídky Odpolední siesta u... a Hodinářův příběh byly na počátku jedna povídka, ve které si hodinář dlouhé chvíle místo spánku (jak jsem to vyřešil zde) krátil vařením čaje. Rozsekl sem vedví a dopadlo to takhle. Není se potom čemu divit, když se opakují slovní spojení, které byla na počátku v jednom díle a její opakování příliš nevadilo.

 

Co je zvláštního na větě: "Až na podlahu dlouhé vlasy"

 

Popis hodin a Hodinářovy činnosti správně vyznívá jako neživý. Vždyť přece muž jednal pod vlivem kyvadla a život nějak neprožil.

Jak jsem psal už pro DodGe, jde o variaci na Boha, kde on sám neví, že je bůh...


<reagovat 
Lamarski (Občasný) - 6.12.2005 > Myšleno neživý=nudný, ale to neva. uje dobře, žes povídku rozseknul, tahle část mi prostě přišla slabší, nápad zajímavý, ale nějak mě to neuvedlo v úžas. "Až na podlahu dlouhé vlasy" mi zní divně. Vlasy po kolena, Vlasy až na zem, konečky vlasů se dotýkaly země, ale na podlahu? Možná mi to asociuje Přemka Podlahu;) - ale to nic, to já jen tak žertuji.
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + jedna ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter