Mžitky, mžitky, mžitky, mžitky, mžitky, mžitky.............
ale to přece nejsem já.
Kdo mě chce poznat,
přistoupí, podá mi ruku
a znejistí.
Jmenuji se já, já, já, já, já, já!!! Já?
Kde vězíte s tou kazajkou?
Sevřete mě!!!!
Pak vám zavržu
na své valašské huslenky.
Ale, až mě sevřete, sedřete, uzříte skučet, zbavíte jediného valašského Ducha.
Nechápete?
Nevadí.
Já vás také ne.
Mžitky, mžitky, mžitky, mžitky, mžitky, mžitky.