chtěl sem se tě zeptat na tolik věcí,
teď je tahám za sebou jako kachničku,
věčnej problém mojí zvědavosti,
kde jsi byla celej muj život a

proč máš tak krásnej úsměv
když byl můj jenom 152 vteřin,

kde já stál nemálo jako trouba.
smál se, ale

stačí jedno slovo a padnu jako mrtvý,
další z problémů mojí doby,

jsi magická,
když jsem odcházel mezi doubky
přemýšlel zda tě někdy znovu uvidím,
a věděl že ne,

libanonské krásky,
ach ty ženy.