|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
|
Zvuk příčné flétny v koruně
vítr, jenž brání nadechnutí
Po kmenu, jako po struně
plazí se pnutí… do perutí
Když oči zavřu, rozléhám se
do letokruhů šeptáme si
ty téměř nahý ve své kráse
já zmačkaný list bez adresy
Po struně, jako po kmenu
píšu ti vzkaz, „už nebolím se“
akordem prsty provedu
když stisknu, potom rozezní se
ticho co proudí žilou stěny
a od kolíčků pražce vede
za vlasy podzim přitažený
hřál včera no a dnes ?
……………………….......už zebe
|
|
|
