Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Neděle 1.12.
Iva
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Viking
Autor: saphra (Občasný) - publikováno 26.3.2007 (10:41:08)
Kožešina je potrhaná a štít leží zlomený. Ztuhlá ruka svírá silnými prsty veliký meč potřísněný krví nepřátel. Jejich těla leží opodál zpřelámaná a zraněná. Vznešená hlava korunovaná hustou hřívou hnědých vlasů a vousů leží na měkkém polštáři podrostu lesa. Něžné zlaté paprsky jemně hladí únavou zvrásněnou tvář. Modré oči prostoupené klidem upírají pohled k nebesům a rty odhalují lehký úsměv. Silné větve mohutných stromů tvoří svou zelenou spletí velkou síň posledního odpočinku.
Tělo bylo omyto a poté nabalzamováno vonnými oleji. Znovu jej oblékly do čistého roucha a uložily na máry z borových větví. Jemné ruce milované uhlazují vlasy sepjaté tenkou zlatou čelenkou a upravují vousy spletené do copánků. Slané slzy hořkosti a žalu stékají po jemných tvářích a dopadají na medvědí kožešinu halící tělo milovaného. K jeho hlavě pokládají voňavé květiny a ona ví že na tu vůni nikdy nezapomene. Téměř bázlivě vkládá meč do jeho rukou. Pod nohama se leskne zlomený štít a meče poražených nepřátel.
Máry byly zvednuty na ramena silných mužů. Noc osvětlena ohněm pochodní je vítá svým sametovým objetím. Tváře v mihotavém světle, křehké jako duchové nocí, provází bojovníka smutnými pohledy. Něžný hlas milované, rozechvělý pohřební árií, se loučí za sebe, i za všechny milované.
Sbohem bojovníku sbohem. Kéž tě tví předci přivítají v jejich síni s úctou a kéž zaujmeš v jejich mocné společnosti své čestné místo. Klid tvé duši.
Pryskyřice borového dřeva naplňuje večer silnou vůní. Tváře omámené smutkem vzhlíží k dřevěné mohyle posypané květy, jakoby to byla zasněžená úbočí hor. Šestice pochodní v silných rukách bojovníků se sklání nad dřevem aby mu předaly svůj spalující polibek. Plameny s láskou a vášní objímají mohylu i tělo mrtvého bojovníka. Jejich zlaté světlo dodává tvářím naději ve všeobklopující temnotě a jejich žhavé paže stravují žal a smutek, který se jednoho dne změní v popel, stejně jako bojovník na márách. Poté přijde vítr a odvane pocit křehkosti a zranitelnosti, způsobené hlubokou ránou, daleko, pryč.
Pouze hory, nesmrtelní strážci síní tohoto světa, dohlíží na klidný odchod duše k domu jejích předků.


Poznámky k tomuto příspěvku
Šílená svině (Občasný) - 26.3.2007 > Jsem zvědavej, co na to Vikinga.
<reagovat 
Max Bubakoff (Občasný) - 27.3.2007 >
Body: 1
<reagovat 
Raimund (Občasný) - 27.3.2007 > Prosímtě, když už zlomíš štít, nečiň to s těly nepřátel.Ti většinou leží s prošlápnutými brzlíky a apendixy jako slušní lidi.
<reagovat 
Michal Abaffy (Občasný) - 27.3.2007 > je mi ľúto, ale toto je fakt dosť slabé
Body: 1
<reagovat 
Quotidiana (Občasný) - 27.3.2007 >

ztuhlá ruka svírá .... meč.... a o pár řádků dál mu dívka vkládá meč do rukou... ehm ehm... na tak krátkém textu je to chyba téměř neomluvitelná...

působí to tak trochu jako cvičení z učebnice českého jazyka s úkolem - podtrhnětě všechna přídavná jména....

na povídku je to hooodně málo - především v ní chybí jakýkoli děj - tohle je jen popis pohřbu...

 

podle pravidel spisovné češtiny by mělo být "přivítají ve SVÝCH síních"


Body: 1
<reagovat 
 saphra (Občasný) - 2.4.2007 > Quotidiana> mno jako neomluvitelnou chybu bych to fakt nedavala...pokud jsem dobre obeznamena s pohrebnimy rytualy starych keltu tak balzamovali naha tela a pote je palily, z toho vypliva ze mec drzet v ruce nemohl po celou dobu...priznavam ale ze jsem to tam zapomela dopsat...pokud to beres jako cviceni z cestiny...budiz kazdy ma pravo na nazor, jen se mi zda ze hodne mluvis o subjektivite a pocitech v umeni a neprikladas zanou vahu pocitum samotneho autora...toto nema mit zadny dej jen to ma navodit pocit, atmosferu...nic vic. a za sine se omlouvam...pravidla spisovne cestiny sem si jeste necetla...
<reagovat 
 Quotidiana (Občasný) - 2.4.2007 > saphra> 

no já nenarážím na pohřební zvyky, ale na prostý stylistický nedostatek - že ti jaksi vypadl moment, kdy padlému hrdinovi vzali meč z rukou a zůstalo pouze to, že ho má v rukou a následně mu ho někdo do rukou vkládá... což je podle mne chyba, stejně jako u filmu, kdyby hrdina přišel domů v červené košili a v kuchyni si nalil víno oblečen do zelené aniž by někde bylo naznačeno, že se cestou převlékl...

 

- mluvím o subjektivním hodnocení, nemyslím, že existuje nějaká opravdová kritika, už z toho principu, že každému se líbí něco jiného...

- spisovnou češtinu si přečti, nebo alespoň piš, tak aby to nebylo poznat (automatické opravy ve wordu dělají zázraky)...

 

můj, čistě osobní názor je ten, že píšeme pro čtenáře - oni mají mít pocity - bavit se, nebo se bát nebo cokoli, a pocity autora při psaní jsou vedlejší - důležitý je pro mně to, co dokázal dostat na papír a jaké emoce dokázal vyvolat ve mně...

 


<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je sedm + šest ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter