|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Boženina pomsta.
Přišla za mnou složená,
kamarádka Božena.
Její Tonda, s krásnou Hanou,
v parku hrál, na schovávanou.
Je to trága,
to se pozná,
pomsta ale, byla hrozná.
Polívčička za poledne,
pro chlapa jak stvořená,
vymyslela slogan nový,
přenešťastná Božena.
Vymyslela pomstu novou:
Pálivou - za gulášovou.
A že měla dlouhou chvíli,
přidala tam ještě Chilli.
A že byli dlouho ve při,
děkovala, také pepři.
Trochu se jí ruka trhla,
celý pytlík, do ní vrhla.
Dětem řekla:
“Až to bolí!
Táta je chlap! On to dojí.”
A že to byl ješita,
najedl se dosyta.
Božena je jako štěstí,
běží za mnou přes náměstí,
do náruče se mi vrhla,
plakala a slzy drhla:
“Starej padnul na pěsti,
teď má velký bolesti.”
Vemte radši poučení:
Spravedlnost, je a není.
Volaly jsme doktora,
Božena jak pokora,
Tonda leží ve špitále,
je to divný, měl namále.
Na Áru je, ješita,
teď si vředy počítá.
Božena je jako niťka,
byt uklízí, samá výtka.
Až se Tonda domů vrátí,
věrnou láskou, mu to splatí.
Je mi obou trochu líto,
nic nezmohu, patří jim to.
|
|
|
