V řece plaval plavec. Proti proudu. Přitom byl pořád na jednom místě. I když máchal rukama jak zběsilý. Cyklista se vyřítil zpoza skály. Chodec zařval leknutím, jak se mu pneumatika bicyklu málem zakousla do nohy. Výkřik cyklistu velmi vyděsil. I s kolem spadnul ze srázu plného kopřiv do řeky. Plavec se přestal cítit ve vodě dobře, když už nebyl v řece sám. Vylezl na břeh. Chodce a plavce minuly tři dámy na kolech. Oba koukali na pěkná opálená vysportovaná stehna cyklistek, i když ty už neměly do důchodu daleko. Chodec a plavec se za nimi rozběhli. Cyklista máchal ve vodě rukama jako zběsilý, ale byl pořád na jednom místě. Plaval totiž proti proudu. A proud řeky byl silný. Tři cyklistky dojely do zahradní restaurace. Odložily kola do stojanu a koupily si pivo. Chodec a plavec tam taky doběhli a koupili si pivo. Netrvalo dlouho a do hospody přijel i cyklista, co se předtím potýkal s proudem v řece. Postavil své kolo do stojanu ke kolům tří cyklistek. Bylo hrozné vedro. Všichni seděli ve stínu pod stromy a pili pivo. První vstal chodec a začal se točit na sluníčku jak derviš. Pak i ostatní začali křepčit. Pot z nich jen stříkal. Tancovali nejdřív každý sám pro sebe a za sebe. Pak ve dvojicích. Cyklista s cyklistkou, chodec s druhou cyklistkou, plavec se třetí cyklistkou, pak zas cyklista s druhou cyklistkou, třetí cyklistka s první cyklistkou, plavec s chodcem a tak různě všelijak to střídali. Trvalo to dlouho. Nakonec jeden po druhém naskákali do řeky. Proud řeky je někam odnesl. Před hospodou zůstaly ve stojanu čtyři kola. Hospodský to neřešil. Nechal je tam stát. K večeru se přihnaly mraky a začalo pršet.