Z hráze Bystřičky

až k němým tlamám kaprů

šeptání slůvek

co nenašly adresáta

tvá první

nebo pátá

svržena do polibků

svou zlatou rybku

jsem daroval

nenarozeným

dětem

přešel čas

svazáckých lásek

a družba chlapeckých

a dívčích učilišť

ledová tříšť

na žár těch let

hlubokých zklamání

chladných vod

jak  Kružberská přehrada

uleháš na záda

a nohy máš jak rozcestí

a ve tvé bolesti

rozdalas nevinost

nosil jsem modráky

a vyhýbal se práci

skryl jsem se v knihovnách

hledal Tě v diskotékách

až ve všech řekách

bylo sucho

má ranní žízeň

a trýzeň

dnes anonymních

 podpisů

čmáranic rtěnkou

na zrcadla

kde pádla?

zůstala

někde u dna

už nepachtím

a nekempuji u vod

nad čajem v kavárně

potkal jsem režiséra

a moje dcera

ptá se: Nad čím táto sníš?

ve vlasech jí pohladíš

a koupíš zmrzlinu

ten film je z trezoru

né pro děti

né pro dospělé

jednou vše dojde ti

nakreslíš  akvarelem

na sežloutlý papír

mých studentských veršů

letící hvězdu

symbol

všech režimů

jímž přísahal jsem

a na demonstracích

je pak svlékl

kéž čas je lék

a na věky věků

jsem miloval

a ona se chvěla

jak hladina

Slezské Harty

sténala slastí

jak fanoušci Sparty

když gól padl

do sítě

a dítě

snad chtěné

počalo

či snad mohlo

 všechno být jinak

a né ztratit

pán bude platit?

ozvala se zmrzlinářka

víš, co je láska?

neodvážil jsem se jí zeptat

táto, kdo vetkal

ti stříbro do vlasů?

víš Terezko, to ten kdo

dal zaslechnout zvuku citar

kdo splávek nahodil

ale nenachytal

mne před maturitou

roztouženého

v internátní sprše

a kůň času

tak rychle kluše

že bojím se

že ztrácím

co rád mám

a vést Tě k oltáři

přespříliš závaží

je má osamělost

loďka bez pádel

těch co léta

leží u dna

jakási studna

kde žádná voda

pro zlatou rybku

a přání jsem daroval

nenarozeným dětem

z kempinku

mých lásek