|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Z rádia dohrála symfonie Večerní toaleta zakončená jediným mohutným spláchnutím. Zahleděl se zrcadlu zpříma do očí a rozpustile pohodil hlavou do koše. Netrefil a znatelně znervózněl. V hranaté krabičce s upozorněním naskládané cigarety lákaly, avšak chtěl se se svými problémy vypořádat jinak, proto jednu zapálil. Hořela přes čtyři hodiny, které právě bily půlnoc. Ta se urputně bránila, ale už jí docházely síly. Obraz v zrcadle vydal staromládenecký povzdech a típnul cigaretu o rám.
Když přišel pozdě do práce, stany už stály a v ráhnoví se probíhala opička jménem Zebra 2600 XT. Byl vedoucím instalatérem, jeho povinností byla starost o mechanické květiny, zdobící uličky manéže. Nikdo jiný o ně starost neměl, a tak se časem sblížili. Náhle zastavil u stolu s rozlitým pivem a zavětřil problémy. V Potěmkinově vesnici, jak se osada jmenovala, už několikrát vystupovali, ale to bylo ještě před tím bombardováním. Co když se mentalita místních občanů změnila? A kde dotyční vůbec jsou? Pochybnosti jej nahlodávaly, až upadl na zem. Potmě se nahmatal a rozšířil pruh světla, který ozařoval okolí a činil jej tak atraktivnějším. Opička mu podala příruční svítilnu a on se s chutí zakousl, aniž by ji předtím byl tepelně zpracoval. Příruční svítilnu strčil do kapsy. Po krátké potyčce s horizontem začalo vycházet Slunce a snažilo se svými paprsky ohromit vše, co jim stálo v cestě. Bylo právě 12:57 a vedoucí instalatér – teď, na konci příběhu, mu tak snad můžeme říkat – otevřel k svačině pytlík s horkým čajem.
|
|
|
