|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
|
Zahradníček mystik, hledač Boží pravdy. Jeho bohem je Bůh Abrahámův, Izákův a Jákobův. Bůh, jenž plive vlažné ze svých úst. ON, snad hlas svědomí, co mluví i na Zahradníčka. Zahradníček tragik, který upíjí z hořkého kalicha obou zemských bolestí – fyzické i duševní. Jeho bolest není ani palčivá, je to bolest nepřežitelná. Bolest, jež musí být vyrvána, vyzvracena a stále, neustále se vrací, běží jen na chvíli o dům dál. Věčné Perpetum mobile.
Květiny – lidé, musí se před mrazem ukrýt. Mráz svinstev smrtné politiky pro vezdejší koryta. Koryta, v nichž zamrzá krev obětí. Paradoxy historie, kdy lovec se stává zajícem. Spravedlivý zásah?
Čechy, země plná, přehuštěná dobře zatmelenými okny u sklepů. Jeden velký úl. Kdo venku zůstává, kdo se venku zapomene, kdo stojí jinde, s tím se zúčtuje dle měřítek sektářského diktátu. Jak blízko je Zahradníčkův symbol mrazu a věčného ohně, o němž mluví Kristus. Oheň a mráz stojí na krajnostech úsečky. Udělejte z úsečky kruh. Ó, jak blízko stojí.
Bůh není, Bůh zemřel, Boha nepotřebujete. My jsme vaši bohové. Víc nic nepotřebujete, stačí být poslušný. Třesky plesky, zamlčování, lži, průměrnost. Básník zakořeněný ve víře, ve slově Božím, ukazuje tvář svých věznitelů. Básník, který nevnímá jen očima, ale zažívá nespravedlivé Peklo tohoto světa na svém těle.
Symbolika z Bible, symbolika apokalyptická. Zde je Zahradníček “doma”, tady se rodí český Orwell. Básník Zahradníček je rozerván, zničen, udupán do bahna na tomto pomíjivém světě. Jsem si ale jist, že tam nahoře se mu dostalo spravedlivé odměny.
|
|
|
