,,Budeme mít krásný bílý dům s velkou zahradou. Ve stínu jabloní si bude se psem hrát naše culíkatá dcera Anička, zatímco Ty budeš připravovat nedělní oběd a domovem zavoní čerstvá bábovka. Já budu zrovna natírat zrezivělé okapy. Nové si nemůžeme dovolit- šetříme přece na bazén! Kolem poledne se venku spustí z nebe letní přeháňka a tak po obědě uložíme Aničku na chvíli do postýlky, ty jí uspíš pohádkou a zatímco ona sladce usne, my dva máme čas jen sami na sebe… Poté co se Anička vzbudí, přestane pršet a my všichni vyrazíme na kole do zoo za zvířátky. Jedeme pomalu a opatrně, Anička na růžovém kole, které si tak přála k loňským Vánocům! Roztomile se svými malými nožkami snaží držet tempo. Vzduch je po přeháňce hebce svěží a tak si v zoo krásně odpočineme. Při zpáteční cestě na nás však dolehne únava a tak Anička usne již v polovině pohádky na dobrou noc. Ty mě potěšíš návrhem na společnou koupel, která je ideálním zakončením nádherného dne. V manželské posteli si poté slíbíme jako každý večer věčnou lásku a poté jako na létajících kobercích odletíme na svých tělech do ráje. Dívám se dlouho do noci na Tvou spící tvář a jsem neskutečně šťastný…‘‘

        Dovyprávěl své sny a poté, co se na chvíli zadíval na líně protékající zakalenou stoku, si píchl další dávku heroinu…