Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 28.11.
René
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Hudba
 > Hudba
 > Profily
 > Recenze
 > Zajímavosti
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

 
Minirecenze 4 různorodých CD
Autor: Kajman (Občasný) - publikováno 15.7.2002 (00:42:07), v časopise 26.7.2002

TRICKY a ruff guide 2002 (universal)

Zlý ďáblík Adrian Thaws, který je znám coby Tricky, má rozhodně na kompilaci, rekapitulující jeho dosavadních šest desek, co nabídnout! Po odchodu z Massive Attack nadchnul kritiky debutem Maxinquaye (1995), následovalo „neoficiální“ druhé album Nearly God (1996), projekt plný hostujících vokalistů (Bjork, Neneh Cherry, Alison Moyet...) a Pre-Millenium Tension (1996). Obě vysoký standart Trickyho temných, rapových opusů, s obvykle krásným vokálem zpěvačky Martiny, bezpečně udržely a až třetí Angels With Dirty Face (1998) bylo přijato dosti rozpačitě u kritiků i posluchačů. Juxtopose (1999) důvěru nenavrátilo a ani loňské, nezvykle písničkové až popové Blowback, i přes účast Bjork, PJ Harvey či členů RHCP, nevzbudilo takový ohlas, na jaký byl asi Tricky zvyklý. Ani jedno z alb však není špatné, ba naopak, Tricky prostě jen nasadil zatraceně vysokou laťku hned na začátku. Sedmnáctitrackové „best of“ je skvělé, plné lahůdek jako Tricky Kid, Makes Me Wanna Die (nejoblíbenější mé milé přítelkyně), Overcome, Aftermath či For Real a nemáte-li je na albech, tento výběr vám stojí za investici!

NILS-PETTER MOLVAER np3 2002 (universal)

Letos 39letý norský trumpetista Nils-Petter Molvaer roubuje na svých albech jazz s nejmodernější elektronickou hudbou a postupy, a jde mu to tak dobře, že je s podivem, jak relativně málo lidí tohoto génia objevilo. Právě vydává třetí studiové album, na kterém jde ještě dál, je plné smyček, ruchů, scratchů, Molvaerova trubka už není zdaleka tak dominantní, ale jeho rukopis je nepřeslechnutelný stále a ač se jedná o poměrně náročnou hudbu, proniknete-li do hloubky, budete tohoto váženého pána, kterého si za hosta na svá alba zvou tací velikáni jako David Sylvian či Bill Laswell, milovat. Na desce je devět kousků, ještě o poznání říznějších než na předchozích albech Khmer (1998) a Solid Ether (2001).

RES how i do 2001 (universal)

Osobně americké R+B nemusím, až na pár vyjímek. Tou se po například Lauryn Hill stala nově i dáma, která si říká Res a má na pultech debutovou desku, která vás možná neposadí na zadek, ale příjemný mix soulu, hip hopu, popu atd., spolu s tradiční možností mít se na co koukat, vás rozhodně neurazí a není jen dalším albem vyklonovaných hvězdiček. Singl Golden Boys, díky němuž jsem album objevil, lze vyjímečně zaslechnout na hudebních TV stanicích či na Radiu 1, ale to už snáze objevíte How I Do v českých obchodech…

 

 

DJ SHADOW the private press 2002 (universal)
(Sakra, to patří už celý hudební svět Universalu či co, čtyři náhodně vybrané desky a všechny pod štítem zrovna tohoto labelu, pche, pche, pche…)

Hned na úvod, kdo tohle jméno neznáte: kaliforňan Josh Davis, mimochodem můj vrstevník, ehm, není jen nějaký „dýdžej“ z přehršle „pouštěčů“ se stejným titulem, jejichž desky jsou jen důsledkem zcestného pocitu důležitosti. První deska Entroducing…(1996) ho katapultovala do první ligy a hutná koláž charakteristických bicích, plná samplů a hip hopu právem nadchla kritiku. A kdo ji nezaregistroval, jistě si povšiml projektu U.N.K.L.E., který se skvostnou deskou Psyence Fiction mírně rozčeřil i stojatější vody komerčnějších médií (ač zdaleka ne natolik, aby mohla být tato vyjímečná deska považována za doceněnou!) i díky krajně šťastnému výběru hostujících vokalistů (Be There s Ianem Brownem z druhdy kultovních Stone Roses či Richard Ashcroft (Verve) v báječné Rabbit In Your Headlights…) a jehož je Shadow spolustrůjcem. Fungl nová deska, propagovaná singlem You Can´t Go Home rozhodně nezklame. Chce to jen vícero poslechů, protože tenhle chlapík si prostě dokáže s mašinkami vyhrát a každý samplík má svoje místo a smysl, basa přede, bicí jedou o stošest, nějaký ten hlas, kdo umí, ten umí, kdo neumí...



Poznámky k tomuto příspěvku
čtenář farářskej - 15.7.2002 > DJ Shadow rulez... ten zbytek vypadá jako dost rozstřílená sbíračka - Massive Attack jsem nikdy nežral, ty americký hekačky si nezaslouží označení Rhythm and Blues a ten trumpeťák... hm, jestli do toho pere podobně jako Clarence Clemmons nebo Branford Marsalis, co foukal svýho času ságo Stingovi, tak by zajímavej bejt mohl.
<reagovat 
Kajman (Občasný) - 15.7.2002 > Dík, že se našel alespoň někdo, kdo to vůbec četl! Ale ješitně bych se ohradil, rozstřílená sbíračka to není, jen ta RES není nic extra super, ale ta tři zbylá alba bych hodnotil tak 8/10. Ač chápu, že Tricky nemusí sedět každému, já na něj mám náladu též zcela vyjímečně. A že Molvaer je klasa, to garantuju, ač dnes už je ta jeho trumpeta až moc upozadněná na úkor "progrese", ale furt je to Molvaer! (Toho Shadowa jsem měl dnes na sluchadla a je to hodně dobré! :o)
<reagovat 
čmelák (Občasný) - 15.7.2002 > taky přečet...
<reagovat 
Kajman (Občasný) - 16.7.2002 > :o)
<reagovat 
Tina (Občasný) - 18.7.2002 > Diky za recenzi na Trickyho, jsem opravdu zvedava, jak u takoveho interpreta muze fungovat Best Of..(asi dobre) Jinak myslim, ze neni potreba uvadet, ze jeden ze songu je jeden z oblibenych tve pritelkyne. Myslim, ze autor pisici recenze uz na nejake urovni, by se tohohle mel zdrzet(neni to profesionalni, a ctenare to nezajima)
<reagovat 
Kajman (Občasný) - 18.7.2002 > Tina: Dík, ale já to uvedl zcela záměrně, právě aby to bylo patřičně osobní, HIHI. Jinak já mám k Trickymu takový ten obojaký vztah, uznávám ho, má skvělé kousky, ale z vlastní vůle si ho pustím málokdy, na to je na mě moc temný...
<reagovat 
westfood (Občasný) - 24.7.2002 > overcome....hele molvaera si urcite sezenu
Body: 5
<reagovat 
vrtusík (Občasný) - 11.8.2002 > dobré!
Body: 5
<reagovat 
čtenář natty_k - 13.4.2003 > Shadow je machr:-)
<reagovat 
Archiw (Občasný) - 23.4.2003 > Tak už jsem dorazil i k tobě Kajmane, rozhodl jsem se teď vokoukávat starší věci, který se snad vůbec nečtou.
Tricky je dobrej, ale Blowback, mě jaksi nějak nevzal, ale jeho výběr může bejt dobrej... Toho trumpetistu neznám, ale pokusim se ho sehnat, nevim proč, ale nějak mám důvěru ke všemu, i co se týče např. filmu, co pochází se severu, Norska, Islandu apod...L.Hill je dobrá, no, a DJ Shadow je machr. Ale radši mám tu starší desku, je tam víc tech skvostnejch beatu, tahle mi přijde až moc dj´s, moc samplů.

Body: 5
<reagovat 
Kajman (Občasný) - 24.4.2003 >

Jo, ve všem s tebou souhlasím, Blowback mi též nijak nepřirostl, mám to doma a celé jsem to neslyšel snad ani jednou. Shadowa mám také asi trošku radši tu starší desku, ale po pár posleších člověk zjistí, že tahle je taky super.

S tím respektem k severským věcem nejsi sám, i já zavětřím, jak je to Norsko, Island a tak dále. Molvaera určitě zkus, nikdo ho u nás nezná, což je VELKÁ škoda, ten chlápek je ďábel, ale spíše bych doporučil první (Khmer) či ještě lépe druhou (Solid Ether) desku, ty jsou skvostné, tahle třetí už je až moc divoká a experimentální a ta jeho originalita a trumpeta se tam hodně ztrácí!


<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je sedm + osm ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter