Věčné žití se strachem ze zítřků

samota jak kaňka černoty a modlitby které nikdy nevyslyší

zmatený řev co ukrývá se v hlavě, křik co nikdy neutichá

to Ona nutí k nesmyslným činům a pak šeptá

slova tak tichá jak věčnost sama 

to Ona ta Druhá

to Ona ne já

zbavit se jí,ani pomyslet

to bych snad zemřít musela a smíření nepřichází

s Ní, ani se mnou

je to jen čekání na konec světa

čekání na Godota

A On?Nepřchází....

ledovými rty když líbá moje srdce

beznaděj a temná prázdnota šíří se jak mor

její myšlenky jsou mé vlastní a v zrcadle její podoba

vkrádá se pomalu a získává nadvládu

nad tím čím jsem snad někdy byla

to Ona ta Druhá

to Ona ne já

A On?Nepřichází....