*

                          *

 

 

věčné oči nelze zavřít

přišly se dívat na to co je všude

na základní prvek ve vesmíru

dovnitř i ven rostoucí

finální metalízu

 

 

od postříbřených kořenů

přestaly snít

ve vyšších patrech větví se mlha

utkaná z myšlenek

rozpustila úplně

dohlédnou daleko až na tajemství

mění se a zůstává stejné

 

 

metalíza zastaví včelu v letu

rozpohybuje kůru stromů

přesto

včela snadno splní co má

a kůra z kmenů neopadá

 

 

pohlédly mravencem

na tušené místo lesního požáru

bylo tmavé - ale dobré

jako jiné  

plné kvetoucích zahrad metalízy

mravenec nezná strach

chodí s ním celé mraveniště

 

 

metalíza tepe kameny i lidmi

slunce pohání živé

ale nezáleží na něm

metalíza je vidět i v naprosté tmě

náhle prostor pod nimi

vyšlapaná modrá

 

 

finální

<<<>>><<<>>><<<>>> 

<<<>>><<<>>><<<>>> 

<<<>>><<<>>><<<>>> 

<<<>>><<<>>><<<>>> 

<<<>>><<<>>><<<>>> 

<<<>>><<<>>><<<>>> 

falešná

 

 

otevřely skříň po babičce a

z nepotřebných předmětů

vystavěly na modrém koberci

město budoucnosti

metalíza začala mrazit

 

 

stěny budov hyzdí různé nápisy

s totožným poselstvím

vyvedeným v metalíze:

|místnosti jsou pravý opak lesa|

kdyby oči mohly mluvit

řekly by - vězení

 

 

uvěřily ve svatou trojici

chemického náboženství

jeden   

jed

jednota

a při obřadech zaměňují

třpytivý podvod za poznání

 

 

zůstává

tam kde se objevila prvně

na rámech bílých oken

namíchaná z ingrediencí všeho

možná

lidmi v tajné laboratoři

určitě

proti současným lidem

 

 

když potom oči chodí v těle

přejí si

aby i ostatní viděli finální metalízu

a přitom

samy se jí chtějí zbavit

 

 

                    *  

                    *