Ač jsi tři kroky ode mne 

stojíme tu bez hnutí v předsíním šeru

hádám z tvého zneklidnění ve tvých napjatých

přísně střežených rysech

 

v celém tom náhle strnulém postoji

lze vytušit obavu že brzy zase kamsi odejdu

říkáváš se smutkem: tobě je všecko blízko, jako v snu...

sotva se stačíš v úleku nadechnout

 

Pásmo titánských hor

dobrodruzi vzkazují že se neobejdu

bez důkladných příprav to je toho

hlavní je práce dechu

bdělé sledování náznaků a změn 

Hory i s jejich ochránci

jsem už dávno přijmul

 

Zatím trávím čas tady dole 

z oken vlevo vidím do zátoky

z těch vpravo rozkvetlou noční zahradu

nadosah jako stín znehybnělá silueta tebe

 

Osud a pečeť změn

stojí někde za mnou

ve dveřích

které se právě teď pootevřely