|
| |
 |
Opojná chuť lásky
Autor: A.P.D. (Občasný) - publikováno 14.6.2000 (19:31:46), v časopise 18.6.2000
|
|  |
Mírný vánek s vůní nadcházejícího podzimu mi čechral vlasy, když jsem scházel ztichlou ulicí od školy směrem k nemocnici, kolem které se jde do sauny, kam chodím každou středu trochu relaxovat a odpočinout si od všedních starostí každodenního života. Nad hlavou mi svítí listopadové slunce, jehož paprsky pořádají zářivý světelný koncert na střechách domů. Obloha je takřka bez mráčků, jen sem tam se po ní toulá osamělý beránek.
Opojen tou krásou podzimního odpoledne se blížím k sauně. Srdečně se zdravím se saunářem a odcházím do šatny. Svlékám si šaty, beru ručník a mýdlo a zamířím do sprch. Vlažná sprcha je nádherně osvěžující, nechávám proudy kapek dopadat na svou tvář a nahé tělo. Voda je živel, který je mým přítelem už od dětství a se kterým se cítím dobře. Aby saunování mělo nějaký smysl, je nutné, aby tělo bylo řádně čisté a mohlo volně „dýchat“. Proto se důkladně omývám mýdlem a ještě jednou na sebe nechávám dopadat proud vlažné vody. Poté si beru ručník a vcházím do potní místnosti.
Je zde již několik lidí, vesměs mnohem starších než já. Zdravím se s nimi a usedám na střední palandu. Dnes je zde opravdu horko, teploměr ukazuje 95 oC. Zavírám oči a uvolňuji své tělo i mysl. Pomalu se začínám potit. Je tu ticho, klid, slyším jen nepatrný hukot kamen. Pomalu otevírám oči - jsem tu sám. Je to dobře, alespoň mám klid.
Cítím se trochu malátný, a tak jen trochu pootevřu oči, když zaslechnu vrznout dveře. Vzápětí však mám oči dokořán a nemohu ani uvěřit tomu, co vidím. Dovnitř vchází krásná dívka plavých vlasů s nádherným, přiměřeně štíhlým tělem, krytým sněhobílým prostěradlem. Nebyl jsem schopen svůj pohled od ní odtrhnout, avšak vzápětí jsem si uvědomil, že zde ležím úplně nahý. V mžiku jsem měl kolem beder omotaný ručník, na kterém jsem ležel. Seděl jsem dál na svém místě a tajně hltal očima tu krásu, na kterou jsem se nemohl vynadívat. Pocítil jsem červeň na svých tvářích a neřekl bych, že to bylo z okolního horka. I když z horka to vlastně bylo, ale z toho, které vzplálo v mém srdci. Nevím, jestli mne také sledovala, neboť v místnosti bylo šero.
Teplo zde na ni bylo asi příliš veliké, neboť brzy vyšla ven. Odhodlal jsem se a vyšel za ní. Spatřil jsem ji, jak stojí pod sprchou, zády otočena ke mně. Její mírně do hněda opálená pokožka mi připadala jako samet a lákala mé ruce k dotyku. Její krása a jakási sladká touha v mém nitru překonala můj stud a mé prsty se zlehka dotkly jejích ramen. Zachvěla se a rychle se otočila. Naše oči se setkaly, ty její byly hlubokou studnou něhy a lásky. Zatoužil jsem ochutnat, co tato studna skrývá. Dívala se na mě však trochu plaše. Usmál jsem se na ni a položil jí prst na ústa. Mlčeli jsme a dívali se jeden na druhého. Její půvab mne vábil. Byla nádherná, tak jak přede mnou stála v rouše Evině. Kapky jí stékaly po těle jak ranní rosa po lučních květech. Ano, vždyť i její vůně mi připomíná rozkvetlou louku plnou pronikavě vonících květů. Ne, nemohl jsem se toho pohledu nasytit. Přistoupil jsem blíž a pohladil ji po tváři. Jak byla hebká. Zavřel jsem oči a přiblížil své rty k jejím. Nebránila se a naše ústa splynula v dlouhém polibku. Vůně a chuť dívky pro mne bylo něco zcela nového, dosud nepoznaného a já všemi smysly prožíval naše vřelé objetí.
Okolní svět pro nás přestal existovat. Stáli jsme tam úplně nazí a vnímali pouze jeden druhého, nic víc. Moje ústa polibky pokrývala její tvář, oči, rty a mé ruce něžně hladily její ramena, záda, boky a celé tělo. Ona mi vše oplácela stejně vřelými dotyky. Naše vzrušení dostoupilo vrcholu. Cítil jsem obrovský žár po celém těle.
Otevřel jsem oči a ospale mžoural do šeré potní místnosti. Pot ze mne tekl proudem. Po mé dívce nebylo ani památky, opět tu byli stejní lidé jako předtím. Teplota se vyšplhala až na 98 oC. Asi jsem se trochu zasnil. Rychle jsem vyšel ven, opláchl se a skočil do bazénu se studenou vodou, která mne rázem probrala z ospalosti. Škoda, že to byl jen sen. Tak ještě jedno kolečko a musím končit.
|
|
|
