|
Sup
Tvrdý jak kámen,
Nemilosrdný stejně tak,
Rve moji duši na cáry
Jak sup.
Zarývá svůj ohavný zobák
Hluboko do útrob mršiny
A pařátem přitom rozdírá
Tělo oběti hlouběji a hlouběji.
A nepřestává,
Dokud nemá dost!
Dokud ze zdechliny nezbudou
Jen kosti a drápy.
Rve.
Trhá.
Drásá.
Cpe si do chřtánu kusy masa
A játra a střeva – toť obzvláště
Pochoutka pro jeho odporné ego.
Pak vyklove oči a aby mršině
Nezbyla ani jediná špetka
Důstojnosti, vyrve jí z roztrhaného,
Poníženého, zkrvaveného těla srdce.
To poslední, co zdechlině zbylo.
Důkaz i důvod žití je rozžvýkán
A vyplivnut jako nejodpornější odpad.
Zdechlina to možná necítí,
Ale JÁ to cítím.
Je to MOJE tělo, MÁ duše,
Po které ta bestie vztáhla svůj
Odporný studený pařát.
Já jsem živá!!!
Což sis nevšiml???
| 
