Měla oči barvy mlhy

padlé jako anděl

a poslepu

přivoněla k dešti

s rukou

na mém těle

a mlčela

ještě víc než já

protože to nejsou slova

co je ticho

když v oblacích zvoní

na rybí kosti

a šaty právě

vítr pere

stín mé dlaně

má barvu hvězd

jsi tak blízko

že bych tě mohl obejmout

a odejít

daleko do polí