|
|
|
|
|
|
 whispermoonlite (Občasný) - 17.5.2010 > je to zvláštní. na to, že je to poskládáno (myšleno nepejorativně) ze zavedeného materiálu (např. popisná pasáž s talíři), nebo z gnómických frází (lžeme si, že něco vlastníme; půjčky a krádeže), nebo z gest dobře známých z lyrických vod (prolžu se do pater; nájemné noci), pokusu o významovou aktualizaci, který může vyznít více jako klišé (hluboko do noci) a doplněno křiklavou metaforou, která stylově neladí, a nezdá se, že by její hybridnost měla být záměrným prostředkem (sněží děti) - tedy přes tyto rysy nemohu popřít, že báseň má svou tvořivou energii a že se její svět do mě obtiskl - což je známkou, že něčím funguje. -
napadá mě, že při jistém volním a vehementním zpracování materiálu lze i do standardizovaných obratů dostat něco nového. - pod svrchní vrstvou tak zachytávám osobitou naléhavost, nebo alespoň úsilí o ni. vedle evokace konformity vůči tomu, co je v části poetického povědomí považováno za zdravé, smysluplné a solidní, nezapře se zde ani úmysl poznávat a sdělovat v oblasti, kde jistot ubývá.
iracionální dojem na závěr: nejvíce ke mně promluvila otázka v kurzívě.
(pro pořádek bych neměl zapomenout na některé výrazné klady, tj. hlavně schopnost rozprostřít imaginární svět do jednoho homogenního a zároveň mnohostranného, mnohohranného záběru, který svým postupným kontrolovaným rozpínáním se nabírá na síle - o tom viz jinde, a vedle toho též na schopnost "zhmotnit" obraz)
| Body: 4
Doporučil
| | | <reagovat |
|
|
|
|
|
|
|
 tuik (Občasný) - 17.5.2010 > ach, ty děti! být to o něco hrubší, méně pečlivá báseň, řeknu - pěst na oko. ale tady je jasný, že ta disharmonie je záměr. já to chápu jako pointu, která tam dost dobře pasuje. čím dýl to čtu, tim víc:)
jinak mi vlastně dost sedí tadyten způsob...tohle je báseň pro smysly, jinak spíš píšeš pro hlavu než pro oči a uši. tady stačí vnímat, je to přístupné a zároveň jemné. není to žádná šifra jako míváš, a to je občerstvující. vlastně možná tím víc je to báseň.
| Body: 5
Doporučil
| | | <reagovat |
|
|
|
|
|
|
|
|
 tichotam (Občasný) - 18.5.2010 > Zaujala mne první strofa. Její obrazná síla je konkrétnosti bytového života, ale právě tato konkrétnost je zastírána, oddalována. Klíčující "z partaje odvedle/hlasy a šelesty, vzdychání, sprcha..." přichází až na konec. Přitom kdyby tímto řádkem strofa začínala, a teprve pak pokračovala "Nájemné...", byla by mnohem stravitelnější, otevřenější, citovější. Ty ale stavíš tento klíč až na konec, protože pro tebe, potažmo pro báseň jako celek, není tím nejdůležitější obrazné těžiště básně, ale přesah - ať už v rámci básně samotné nebo v rámci tvojí poetiky. Člověka to nebaví, tvoje básně četl před půl rokem, takže se mu spojuje prd, hloubat nad nejasnými spojitostmi se mu taky nechce. A pak je náhle uplacen konkretizací a připadá si tak trochu jako Jidáš. Kdyby konkretizace byla v prvním plánu, nebyl by tu jidášský pocit, ale prostý (levný?) pocit identifikace s nějakou náladou.
Tímto rozporem, touto prací s bičem a cukrem, mne báseň zaujala.
| Doporučil
| | | <reagovat |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
