Na pláži u kamenného města,

vyhlížím svou lásku jedinou,

teď už vím, že není jedna ze sta,

zmizela pod mořskou hladinou.

Už netěší mě Tvé oči plné něhy,

a necítím ten spalující žár,

roztály pověstné loňské sněhy,

však já věřím že budem zase pár...