|
Měřil lidem čas zda správně běží
Zpaměti znal hodinový stroj
Každý den stoupal do kamenných věží
Smál se když se rozezpíval zvon
S léty vnímal chlad a horkost města
Znal bouři zuřit v moři střech
Výše gotiky barevnost ze skla
V nitru hýčkal jeden velký sen
Vznést se lehký jako pírka orlů
Vidět ranní slunce z vitráží
Unášen být písní starých zvonů
Čas od času čas pustit z otěží
Stoupal cestou prošlapaných schodů
Když ještě noc v lampách žhnula
První paprsek projede tmu jak nůž
Tu scénu viděl už tisíckrát snad
Vtom zvony začaly odbíjet svou píseň
Jako každé ráno - bylo právě pět
Snad jednou se mu splní jeho sen
Bude to už mimo tento svět
Vznést se lehký jako pírka orlů
Vidět ranní slunce z vitráží
Unášen být písní starých zvonů
Čas od času čas pustit z otěží
Vznést se lehký jako pírka orlů
Vidět ranní slunce z vitráží
Unášen být písní starých zvonů
Čas od času čas pustit z otěží
| 
