APOLOGIE  EXISTENCE  MUŽŮ

První žena Josefa II. Isabela Parmská napsala na konci 18. století pojednání o mužích nazvané Traité sur le hommes,  ve kterém tvrdí, že muži jsou neužiteční trubci. Možná byla proti mužům trochu zaujatá, nevím, já bych zde chtěla muže naopak obhajovat a dokázat, že to jací jsou  je prostě biologicky dané a je nutné se s tím smířit.

Jeden vědec, jistý pan Stephen Vachtel, objevil takzvaný determinátor mužství a zjistil, že molekula určující mužství se objeví až nějaký čas po početí, takže všechna embrya jsou zpočátku holčičky, něco jako prototyp člověka, zatímco chlapeček je vývojová inovace, a nebo možná spíš  vrozená evoluční vada. Jmenuje se to princip Evy a dokazuje to, že žádné Adamovo žebro ke stvoření ženy nebylo třeba. Každé embryo má zpočátku ženský chromozom se dvěma X , ale u některých se díky atomu uhlíku to jedno X změní na Y a právě tahle zdánlivá maličkost rozhodne o budoucím pohlaví plodu. Představte si už jen grafické zobrazení těch dvou písmem,  X pevně stojí na obou nožkách zatímco Y je vratké, nestálé, rozkolísané a má co dělat, aby se udrželo. Takže jestli vám někdy připadá, že někteří chlapi jsou slaboši, vězte že oni za to vlastně nemůžou, za to může to Y  v jejich chromozomech.

V přírodě najdete spoustu příkladů že to, co bývá nazýváno silnějším pohlavím, je vlastně pohlaví křehké, bezmocné až neduživé. Například u ryb druhu Ceriatis Hobelli je sameček pouhým drobným parazitem na těle samice a pohodlně se na ní po celý život přiživuje.  U mořského červa Boumelia Viridi je to podobně, ale pokud  samec v době dospívání, tedy ještě když je larva, nenajde vhodnou samici, na níž by se uchytil, vyvine se v samostatného jedince. To je příklad pro matky postpuberťáků povalujících se doma, kteří s výmluvou, že napřed musí najít sami sebe, nehledají ani práci, ani domov, ve kterém by založili svou vlastní rodinu. Vyžeňte takové holomky z domu co nejdříve, jinak nikdy nedospějí.

 Dalším příkladem zkoumaného fenoménu je pavouk rodu Nephilla, který je tak líný, že si ani nedokáže utkat svou vlastní pavučinu, jednoduše se nastěhuje do sítě samičky a živí se tím, co přičinlivá partnerka uloví.

Sameček murény ve stáří mění pohlaví na samičí  čímž jakoby příroda chtěla naznačit, že samice je dospělejší forma, další vývojové stádium. Jak jedinec vyzrává získává typicky samičí kvality a dostává se na vyšší evoluční stupeň. Většina náboženství nabádá k tomu, aby člověk usiloval o sebezdokonalení  a dosažení vlastností jako je  pokora, empatie, obětavost, snaha pomáhat ostatním, pečovat o ně. To jsou ale přece vlastnosti typicky ženské. Teologové a filozofové často tvrdí, že lidé se přiblíží Bohu a stanou se dokonalejšími bytostmi jen když potlačí negativní stránky, jako je potřeba vyvyšovat se nad ostatní, využívat slabších, manipulovat jimi a vykořisťovat je, a ve snaze dosáhnout svého třeba i zabíjet. Ale to jsou převážně mužské vlastnosti, nikdo nepopře skutečnost, že války, koncentráky a zbraně jsou oblasti ve které excelují právě muži. Implicitně to tedy znamená, že žena se svou potřebou pomáhat a pečovat o druhé je dokonalejší forma člověčenství, ke které je třeba směřovat vývoj lidstva? Ale dokonalá žena byla už na začátku, vždyť to byla právě Eva, která Adama v ráji přiměla sníst jablko poznání. A místo, aby za to byl muž ženě vděčný, tak se ji v následných staletích často snažil odsunout na druhou kolej.

V žádném případě bych nechtěla mužské násilnické sklony nějak omlouvat, ale i ta mužská agresivita se dá logicky vysvětlit. Snahu zlikvidovat rivaly za každou cenu mají  muži prostě v genetickém kódu. Tomáš Akvinský to nazývá praesuncio allios superandi tedy jako snahu překonat ostatní a potřebu vítězit, což zní sice vznešeně, ale v podstatě je to atavismus z dávných dob. Už v pravěku platilo, že eliminací protivníků v tlupě se sníží počet těch, s nimiž se dominantní samec musí dělit o území, ženy a potravu. Dříve se pánové utloukali kameny či holýma rukama, dnes mají sofistikovanější formu boje, což je vidět třeba v parlamentu, když se například politici utloukají argumenty. Ale podstata je stejná, v tomto směru zřejmě evoluce a lidský pokrok na mužské mentalitě nenechaly sebemenší stopu. 

Ať je to jak je to, říká se, že lidé teprve pod tlakem vydávají ze sebe to nejlepší, stejně jako olivy až v lisu při drcení dávají cenný olivový olej. Takže pokud váš manžel všechno nechává na vás  a vy se cítíte drcena každodenním stresem při snaze udržet chod domácnosti a uspokojovat potřeby členů vaší rodiny, je to vlastně podle Darwinovy evoluční teorie o výběru druhů způsob, jak se ženy stávají stále odolnější, výkonnější a dokonalejší.

Takže i slabým mužům patří poděkování, bez jejich existence by ženy možná nebyly jaké jsou.