Chodil jsem v noci po zabradlí,
vlaky odjížděly kdo ví kam.
Kreslil jsem srdce na nadraží v bufetu
do prchu na skle u dveří

Hostinská to celý sledovala,
pak mne vyhodila
Dlouho si pak tukala na celo.

Nevím jestlis viděla to poselství,
bylo pro tebe
Přijelas, já odjel,
tak často odjíždím,
jde mi z toho hlava kolem

A co mne fakt překvapilo,
když jsem letos zase přijel,
to srdce tam pořád bylo

Jsme teroristé vlastních srdcí
často se nevracíme
Nevím zda si všímáš mých poselství