Nedávno moje srdce poslalo žádost

a v jejím záhlaví bylo tvoje jméno.

Ve věci proloženě svítila věta

„Žádost o lásku“.

Mé oči ti ji poslaly doporučeně,

v obálce s proužkem jejich barvy.

Do vlastních rukou, nebo spíš

do vlastní  duše.

S odpovědí sis dal na čas,

ostatně na úřadech to tak chodí.

Řízení  jsi rutinně prodloužil

na šedesát dnů.

Na druhé straně srdeční přepážky

klidně čekáš, až přijdu na řadu.

Nechci být další kartou v tvém šuplíku,

tak žádost raději stornuji.