Stanu se někým jiným. Chci. Touha po změně je lákavá. Jako náplast na otevřené rány. Být tak někde jinde. Tam, kde je jasno, když tady právě ne a naopak. Moc lidí a zároveň tak málo. Hluk, přes který jsou myšlenky slyšet víc než v naprostém tichu. Odvaha přišla na návštěvu a ve dveřích už se zase obrací. Dva dny přemýšlet jen o sobě samém a plýtvat drahocenným časem. Sebevědomí některých je urážkou. Dokáže to lépe, ale kritiku nesnese. Neúspěch je zničující. Schovám se a budu čekat do dalšího úplňku. Vyměním obojí. Vnitřek i vnějšek mi nesedí. Nálada se mění s každou celou. Dva dny nejsou nic. Ani několik let nepřinese změnu. Čekat a doufat v lepší. Nebo jen čekat. Skromnost je laciná. Spát a obrátit se ke všem zády. Vstanu, až uvidím, že mě potřebuješ. A nepotřebuješ-li mě, nečekej mě.