Stále tu svádíš boj
s větrnými mlýny
co za soumraku
v zemi krále havranů
navlékají masku
a stíny kolem tebe
mají podobu varanů

Stále se snažíš nenechat
se srazit na kolena, však
za úsvitu nejraděj bys
duši vypustil a zemřel
tvé rány ti hojí
kostnatá stařena

Stále jsi to ty, tak věčný
a tak tajemný,
ty...
...Done Quijote!