Netrhej andělům křídla
vždyť bez nich umírají
pod rouškou spadaného listí
ztrácejí svůj smysl

sobeckým nazývám ten čin
snad ze závisti pramení
ach, příliš ztěžklo břemeno tvých vin
je krokem do propasti

na oněch perutích hvězdný prach
slzou hořkou mámení
tvým společníkem stal se ti strach
s příchutí falešnou

zmizeli andělé v nebeské kráse
tisíce očí v průvodu jdou
v zástupu smutečním kráčejí, zdá se
že každý úsměv zkamení

netrhej andělům křídla
vždyť bez nich umírají
pod rouškou spadaného listí
ztrácejí svůj smysl