A KRUH SE UZAVÍRÁ JAKO JEDEN ČITELNÝ ROK NA PAŘEZU...

Představ si, sestav si, Rubikovu i Pasternakovu hravou kostku

zařiď si čtvero ročních období podle úvah trojrozměrného mozku

Dr. Živágo je Tvůj kujón před kamerou s Omarem Sharifem

všecko nejlehčí i nejlepší přeje kujón rozmlouvající decentním tarifem

Jsi princezna Cassiopeia i mrazuvzdorná akustická sondáž Andromeda

jsi fantazie flowers flirtující frajeřina bestiální bezcitná neplecha nezbeda

a hlavně jsi lektvar báječných jedinečných bublajících chutnajících kapalin

jak jinak Ti vysvětlit, proč mi lahodí víla, jak ta exprese užitků vnímá, když Tvá máta je zlatá; zlatý hřeb bez pozlátka i snadno vznětlivých hořlavin

já žízním po Tobě a pro Tebe natankuji irské whiskey neodkladný kanystr

ano, divoký cvrček na louce je Ti blízký symfonik jak filharmonický orchestr

spojuješ tanec a hudbu všemi jazyky a vjemy nocturno, oslavíme třeba náš společný Silvestr?

vynikáš vedle génia jako Enya, jsi hyperaktivní borec, baví Tě našlápnutá nezprofanovaná supermánia

pronikáš do scenária: scénická hlavní rolí, konsensus s Tebou povznáší dlouhověké duše na souši Ikaria

milá Andromeda, podílíš se na komfortu do oběda

milá naobědvaná koncentrovaná konkurenceschopná Cassiopeia,

snažící se oslovit výsledkem, jsi obraz dámy s malovanými rámy a s provedením Naturella :)

ani Leonardo by nedokázal rozněžnit Tvou jasnost a Tvůj úsměv Sybilin

jsi dáma neobyčejných kvalit, jíž balit – to značí souhru neošizených vitalit, jít pohlavně pohladit megalit: meteorický rej el ej vine se jak z profese břečťanů po domech s pohrdáním soustavným mine se

*

„Lásku a kouř neutajíš“

indiánské přísloví

*

Anglicky a gentlemansky spatřovaná Hey Love a česky k excelentní bytosti lehký lov

zkus vymyslet partičku neuspěchané chemické reakce na bázi autentických slov

indická kuchyně odvázaná svatyně pro dospělou jakost vyvařující machr

indická rozprávka o ghettu a jeho sladidlu dostupná všem jak ve Vídni sachr

Milá Johanko z Arcu, kdy máš čas? Angelika Janinka ta ano na můj vyvedený špás

synchronizované plavecké bolero u přílivu mořských řas

literátka ta je krátká, básnička jak třásnička pro ni se natřásá

po vycházce do zákoutí zámku, uznává, sem vstoupila krása

ta správná partie má přesnější filigrány než střelka kompasu

Jirko, staň se mužem činu, nikdy nepatříš do rodu mamlasů

mužem činu, mužem citu, dvojice se vlní v kankánu

chemie pro baňku v tu ránu, květina pro vázu v Muranu

ta správná má partie přitažlivé jako med & lesní ovoce

med a jogurt s příchutí živé kombinace divoce

musím s tou správnou zamířit na vrchol či na vršek

v lese s vyhlídkou nad řekou nás doprovází paprsek

ta správná je kombinace dráždivé spontánní Samice

vášnivej hřích propluje nevinně jen samá lepší dispozice

ta správná má prořízlou pusu i požehnání od Boha

u ní najdeš 7 ctností a osmou rázem vyvolá

osm ležatých kružnic, ne, neplánuj už nic

ta správná přijde a spustí Hru Svůdnic

pružná a ohebná, mladá a darebná

Mona Lisa ve světě vede sledovanost malebná

ta správná má glanc i slabost pro exaktní vědy

ale vrátíme přírodě její punc a světu pruhy duhy?

stačí poslat po větru étericky dva tisíce patnáct polibků

ať je i Vaše Eldorádo plné kouzel a lákavých požitků

J

LE ROI D´AMOUR

Král Lásky je pan Přítulný v každé době
ne vždy exceluje, ale vždy stojí při Tobě
chce Tě potěšit, povzbudit, podržet Tě pevně
že Tě chce mít krásnou, obdiv uvnitř a i zevně

Král Lásky je pan Přítulný v každé chvíli
ne vždy trefí směr, ale vždycky dojde k cíli
sondy v plánu, sonáty v elánu s ošidností života

Pierot a jeho dáma vychvalují svěžest, ta se jako motýl mihotá

Nikdy černá, nikdy perná, není pruďas natož cholerický protipól
život je jak balón, se kterým Antonín Panenka nastražil gól
vždycky jin a vždycky jang a vždy fajn prohánění za cílem
Charlie Chaplin by jí nabádal, ať si zkusí čile Venušinu prestiž: když totiž zjistíš beztíž s Vesmírem

https://www.youtube.com/watch?v=7ceNf9qJjgc

IAM – „Je danse le Mia“ (Clip officiel)

https://www.youtube.com/watch?v=vr4cN8hp6g4

IAM
Je Danse Le Mia
20 Juin 1994 – Carcassonne

https://www.youtube.com/watch?v=9AkH4wdeQLA

IAM – „Je Danse Le Mia“ (Version Remix Funk Ratatata natotata)

https://www.youtube.com/watch?v=_AKNGgSmhoY

Music video by Akhenaton performing „Bad Boys de Marseille“ (P) 1996 EMI Music France

Horoskop 20. ledna 2015:

ŠTÍR – Budete s partnerem jako svázaní pupeční šňůrou, kterou kdosi zapomněl odstřihnout, jeden bez druhého totiž nedáte ani ránu.

LEV – Hlavně se nenechte opít rohlíkem – i když ekonomicky by to bylo nepochybně velmi zajímavé. Buďte ve střehu a dívejte se kolem.

GIORGIO MORODER:

Měl jste učitele nebo někoho, kdo vás vedl? Pokud ano, co jste se od něj naučil, co vám dal?

Od Beatles jsem se naučil, že nápěv písničky je nejdůležitější součástí hudby.

Jaká byla vaše první práce v oboru a jak jste k ní přišel?

Ze všeho nejdřív jsem dělal technika u vydavatelské společnosti, takže jsem jim tam předal i nějaké písničky, které jsem natočil.

Jak jste se prosadil a co s vámi ta velká událost udělala?

Prorazil jsem písničkou, kterou jsem napsal pro Rickyho Shana. A mým prvním celosvětovým šlágrem se stala píseň „Love to Love You Baby“ od Donny Summer.

Co vás den co den motivuje k další práci?

Celý ten proces vzniku písničky, počínaje komponováním přes nahrávání až po finální mixáž.

Jaké vlastnosti vám nejvíc dopomohly k úspěchu?

Palpitace a inspirace.

Jaké největší ponaučení jste si odnesl?

Nevzdávejte se dobrých nápadů.

Která alba vás oslovila?

Mám rád některá alba od Beatles, Pink Floyd a starou dobrou klasiku.

Která představení, akce nebo koncerty vám nejvíc nakopaly decibelu do hrdel?

Rolling Stones, stadion ve Wembley.

Které písničky vám přirostly k srdci?

Většina od Beatles.

Zkuste uvést maximálně deset rad pro ty, kteří se chtějí prosadit v hudebním průmyslu.

Berte svou práci vážně, pracujte co nejvíc a jednou se na vás usměje štěstí.

LYOR COHEN:

Měl jste učitele nebo někoho, kdo vás vedl? Pokud ano, co jste se od něj naučil, co vám dal?

Byl to Russell Simmons – dal mi energii a nadšení. Ukázal mi, že sny se skutečně mohou stát realitou.

Pak mě učil Rick Rubin – vedl mě ke vnímání detailů a zdůrazňoval mi vztah mezi hudbou a fanoušky. Umění je důležité… Tečka.

Jaká byla vaše první práce v oboru a jak jste k ní přišel?

Byl jsem koncertní manažer Run–D.M.C. Ten jejich původní, Jeff Flood, totiž ztratil pas. Kapela čekala na letišti a chystala se na první turné do Anglie. A já byl jediný člověk, kterého znali a který měl i ten pas. Zbytek už je historie.

Co vás den co den motivuje k další práci?

Naděje, že kterýkoliv den mohu potkat někoho, kdo se vznáší na obláčku slávy a změní mi totálně život k nepoznání.

Jaké vlastnosti vám nejvíc dopomohly k úspěchu?

Úcta ke každému talentu a vytrvalá a soustředěná práce na projektech.

Kdybyste na samém začátku věděl to, co víte dnes, co byste tehdy udělal jinak?

Víc bych si užíval začátky.

Jaké největší ponaučení jste si odnesl?

Život je křehký a pomíjivý – viz Jam Master Jay (přišel o život 30.10.2002 zastřelením ve studiu v Queensu dosud od neznámého pachatele).

Která alba vás oslovila?

Yo! Bum Rush the Show, Public Enemy.

Johhny Cash.

Která představení, akce nebo koncerty vás nejvíc zaujaly?

Slayer v Olympic Auditorium.

Run–D.M.C. v Detroitu a v Madison Square Garden.

Public Enemy v Brixton Academy.

Jay–Z v Madison Square Garden.

Zkuste uvést maximálně deset rad pro ty, kteří se chtějí prosadit v hudebním průmyslu.

Pracujte s hvězdami.

Nikomu nelezte do zadku.

RUSSELL SIMMONS, ZAKLADATEL ZNAČKY DEF JAM:

Měl jste učitele nebo někoho, kdo vás vedl? Pokud ano, co jste se od něj naučil, co vám dal?

Byli to Quincy Jones a David Geffen. Provedli mě cestou do obchodní sféry hudebního průmyslu, ukázali mi, že když se chci procesu tvoření hudby ujmout kreativně, musím vycházet z kulturních aspektů, stát se její součástí. Naučil jsem se od nich, že mám být sám sebou, že si mám jít za svým cílem děj se co děj a že si mám udržet svoji nezávislost.

Jaká byla vaše první práce v oboru a jak jste k ní přišel?

Nikdy jsem neměl práci. Nikdy jsem pro nikoho nemusel pracovat.

Jak jste se prosadil a co s vámi ta velká událost udělala?

To bylo asi tehdy, když jsem jednou vystoupil z letadla v Amsterdamu a zavolali na mě: „pane Simmonsi“. Pak mě odvezli do vykřičené čtvrti, koupili mi marjánku a zase mě oslovili „pane Simmonsi“. To se stalo v roce 1979. Od té doby se mi nic tak úžasného asi ani nepřihodilo.

Co vás den co den motivuje k další práci?

Veškerý kontakt a práce s lidmi. Člověk nepomůže chudým tak, že sám bude chudý a bude jedním z nich, spíš musí jít proti chudobě. A to se mi líbí. Snažím se otevírat dveře lidem, kteří k nim zatím nemají klíč.

Jaké vlastnosti vám nejvíc dopomohly k úspěchu?

Největší úspěch jsem založil na tvrdé práci a naprosté oddanosti svému poslání. Když jsem měl první úspěch, byl jsem z toho celý vynervovaný. Když to ze mě spadlo, konečně jsem dokázal dělat dobré věci, už to šlo lépe. Hodně mi pomohlo, že jsem si to uvědomoval. Jakmile jsem se vzdal urputnosti a sešněrovanosti, mohl jsem letět vysoko nad průměr.

Kdybyste na samém začátku věděl to, co víte dnes, co byste tehdy udělal jinak?

Už bych nechtěl prožít tu hroznou úzkost, která mě provázela sedmatřicet let života, nechtěl bych ani tu nespavost a tak dále. Kdysi jsem si myslel, že mě vpřed pohání právě ta úzkost, myslel jsem si, že to k tomu prostě patří. Jenže pravda je přesně naopak. Člověk se nesmí upínat na výsledky, jinak ani nezačne dělat věci, které za něco stojí. To je moje zkušenost. V první řadě bychom si měli svou práci užívat.

Jaké největší ponaučení jste si odnesl?

Největší ponaučení pro mě zní, že za peníze se nedá koupit všechno. Nezajímá mě, kolik židlí kdo vlastní, jak má velký dům nebo byt. Zajímá mě ten člověk sám o sobě, jaký je tady a teď. A i když někdo bydlí v obrovském obýváku, kde má tisíc židlí, stejně vždycky může sedět jen na jediné, z toho vycházím. Podobné je to s televizí. Ať je jich v domě třeba sto, vždycky se díváme jen na jednu. Neříkám, že mít hodně věcí je špatné, jen se domnívám, že nás takovéhle tendence odhánějí od kvalitně provedené práce.

Která alba vás oslovila?

It Takes a Nation of Millions to Hold Us Back, Public Enemy.

Raisin´ Hell, Run–D.M.C.

Greatest Hits, The Delfonics.

Greatest Hits, Al Green.

It´s Dark and Hell Is Hot, DMX.

Měl jste už jako dítě v pokojíčku plakáty na zdi? Kdo na nich byl?

Bruce Lee a James Brown.

Která představení, akce nebo koncerty vás nejvíc zaujaly?

Run–D.M.C.

turné Together Forever, Run–D.M.C. a The Beastie Boys.

Které písně vám přirostly k srdci?

„King of Rock“, Run–D.M.C.

„Touch Me, Tease Me“, Case.

„Rebel Without a Pause“, Public Enemy.

„Shut ´Em Down“, Public Enemy.

Zkuste uvést maximálně deset rad pro ty, kteří se chtějí prosadit v hudebním průmyslu.

V hip–hopu a černošské hudbě, kde fanoušci mají hodně vyhraněné preference, velmi dobře vědí, co chtějí a co se jim líbí. Nemá cenu dřít na tom, aby člověk udělal světový trhák, v téhle branži je to prostě jiné. Nahraje se deska a pustí se do světa a lidi si ji najdou. Jakmile má někdo tenhle žánr v oblibě, sleduje, co se děje a co vychází. Řekl bych, že se tu cení nezávislost. Prosadila se spousta lidí, která do toho vtrhla na vlastní risk. A jako hvězdy hip–hopu si pak vydělali ohromné peníze. Dokonce i ředitelé mamutích nahrávacích společností leckdy bývají pozadu se sledováním novinek, hned je nepoznají nebo nezaznamenají. Od interpretů hip–hopu se očekává, že budou mladí, energičtí, prostě „hip“. Největší studnice pokladů se nachází na ulici, tam člověk potká ty úžasné lidi, kteří moc dobře vědí, co je baví. A umějí. Moje rada by tedy mohla znít: Jděte tam, kde se něco děje – do klubů, na večírky, na ulici.

Nejdůležitější věcí je naučit se soustředit na vytýčený cíl a neuhýbat stranou. Kdekdo mívá dvacet skvělých nápadů týdně, jenže všechny se naráz nedají realizovat. Všechno chce svůj čas. Docela dost lidí, kteří mají bezvadné nápady, nakonec nijak zvlášť neuspěje, protože se snaží dělat moc věcí najednou. Jakmile vám o něco jde, doporučuju přeřadit na „tunelové vidění“ a nikam neodbočovat. Klíčová slova jsou vytrvalost a odhodlání. Z toho vyplývá rozdíl mezi vítězi a poraženými.

Řada lidí si dokonce myslí, že ta největší událost v životě je už potkala. Chyba lávky, pořád se něco nového děje, neustále spějeme kupředu. Dění v oboru je nutné sledovat a stejně tak je dobré, když se člověk dívá, co provádějí mladí lidé, co je zrovna zajímá a co se naopak dostává do pozadí. Kromě jiného se snaží věci měnit, nemají rádi nic statického. Takže vzhůru do ulic a hledejme směr!

SEAL:

Měl jste učitele nebo někoho, kdo vás vedl? Pokud ano, co jste se od něj naučil, co vám dal?

Můj první učitel byl pan Wren. Byl učitelem na základce. Sám zpíval, ale nevyšlo mu to, proto šel učit. To je podle mě stejně mnohem obdivuhodnější profese. S rodiči jsem si příliš nerozuměl, takže to u nás vypadalo docela napjaté. Pan Wren mi ukázal, jak se dá komunikovat hudbou, vlastně mi tak otevřel dveře do nového světa. A pořád mi opakoval, ať koukám zpívat.

Nakonec mě přesvědčil, abych zapěl na besídce. Vybral jsem si „I Can See Clearly Now“ od Johnnyho Nashe. Bylo mi jedenáct. Ten večer jsem pochopil, že zpívání je můj život.

Jaká byla vaše první práce v oboru a jak jste k ní přišel?

Bylo mi asi devatenáct a dělal jsem jakýsi konkurz u Peta Heinse. Byl to klávesista anglické skupiny Light of the World. Jeho manželka Pauline mu řekla, že umím zpívat. Chodila totiž nakupovat do kšeftu, kde jsem byl v té době zaměstnán. Občas jsem si tam ve sklepě prozpěvoval a ona mě nejspíš zaslechla. Pak mě vzal do studia, nahrál se mnou demo a už to jelo.

Jak jste se prosadil a co s vámi ta velká událost udělala?

Odstartoval jsem s písničkou „The Killer“, kterou jsem nazpíval s ADAMSKIM (jinak Adam Tinnley). Byl to zázračný klávesák, říkalo se mu kouzelník. Zabýval se módní vlnou acid house a v letech 1988–1989 procestoval Evropu. Měl smlouvu, natočil album, ale pak ho společnost moc nepropagovala. Přesto v sobě měl ohromnou sílu, prosadil se sám. Po té naší společné písničce jsem dostal smlouvu, protože jsme ji napsali dohromady a já ji pak zpíval. Líbila se.

Co vás den co den motivuje k další práci?

Pracovat musím. Nemám na vybranou. Kdybych nezpíval, kdybych vypadl z muziky, onemocněl bych. A to fyzicky i duševně.

Jaké vlastnosti vám nejvíc dopomohly k úspěchu?

Jsem člověk, který leccos přežije, asi mě vyškolilo dětství. A tak jsem dost odolný jedinec.

Otec mi vštípil navíc silný smysl pro etiku. Říkával mi: „Když něco děláš, dělej to aspoň pořádně.“ Ale já měl i bez toho sklony k perfekcionizmu. Nikdy bych se nesmířil s tím, že jsem třeba až druhý nejlepší. To bych nesnesl.

A taky jsem optimista. Pořád si říkám, že může bejt líp. Věřím, že slunce může vyjít kdykoliv.

Kdybyste na samém začátku věděl to, co víte dnes, co byste tehdy udělal jinak?

Měl jsem hodně štěstí, začal jsem dobře a kariéra se mi i nadále úspěšně rozvíjí. Jen by se mi líbilo, kdybych si tenkrát uvědomoval, jak parádní životní období prožívám. Víc bych si vše užíval. Vždycky všechno beru zatraceně moc vážně. Strašně vážně se věnuju oblastem, které za to vůbec nestojí, pořád něco řeším. Spíš bych se měl víc bavit.

Jaké největší ponaučení jste si odnesl?

Hudba je úžasný komunikační prostředek. Dokáže překonat kdejakou překážku: jazykovou, národnostní, prakticky jakoukoli. Je to mocné a svůdné médium, takže lidi, kteří s ním jakkoli manipulují, by si měli uvědomit, že je třeba zůstat co možná nejopatrnější, jinak by mohli napáchat nedozírné následky. Musíme ty informace předávat skutečně uvědoměle, opatrně. Má ponaučení si možná i docela odporují. Na jedné straně jsem se naučil, že s hudební produkcí přichází velká zodpovědnost za to, jak ji předávám dál, na druhé straně jsem dospěl k závěru, že je to přece jen muzika. Nejsem neurochirurg ani plastický chirurg, nedávám lidem dohromady popálené tváře ani neoperuju rakovinný nádor. Jsem muzikant, nabízím lidem hudební zážitky. A toho bych se měl asi také držet.

Která alba vás oslovila?

Moje nejoblíbenější album všech dob je Innervisions od Stevie Wondera. Považuju ho dokonce i za nejdokonalejší.

The Hissing of Summer Lawns, Joni Mitchell. Je dokonalé a krásné.

What´s Going On, Marvin Gaye.

Axis: Bold as Love, Jimi Hendrix Experience.

Fresh, Sly & The Family Stone.

Crosby, Still & Nash, Crosby, Still & Nash.

Joshua Tree, U2.

Měl jste jako dítě v pokojíčku plakáty na zdi? Kdo na nich byl?

Na plakáty jsem moc nebyl, ale měl jsem Boba Marleye.

Která představení, akce nebo koncerty vám nejvíc nakopaly decibelu do hrdel?

Prince, Purple Rain, Londýn. Bez ohledu na to, co se o něm říká, by si každý měl zapamatovat, že právě on měl úžasný talent. Byl to hudebník hudebníků.

U2, Achtung Baby, Anaheim. Fantazie.

Které písničky vám přirostly k srdci?

„Imagine“, John Lennon.

„Ne Me Quitte Pas“, Jacques Brel. Jedna z nejnádhernějších milostných písniček, jaká kdy spatřila světlo světa.

„Corcovado“, Stan Getz, Astrud Gilberto a João Gilberto. Text je nádherný a prezentace naživo prostě úchvatná.

„What´s Going On“, Marvin Gaye – mástrpís.

„Where The Streets Have No Name“, U2 – mistrovské dílo.

„Bridge Over Troubled Water“, Simon & Garfunkel.

Mohl bych pokračovat donekonečna…

Zkuste uvést maximálně deset rad pro ty, kteří se chtějí prosadit v hudebním průmyslu.

Mám dvě velké ultra rady, pokud tedy vůbec mám právo něco takového médiím poskytovat.

První zní, že silou a násilím člověk v hudbě ničeho nedosáhne. Je lepší chvíli vyčkat a nechat si pootevřená vrátka, aby šance měla kudy přijít. Nechci tím říct, že byste měli snižovat nároky nebo přímo překročit její hranice, jen byste si měli sami pro sebe říkat, co jste ještě ochotní udělat a co už ne. Taky by se člověk měl zamyslet nad tím, do čeho se mu vyplatí investovat energii. Kdyby se někdo snažil prosadit se silou, možná by za nějaký čas zjistil, že maká, co to dá, ale tak nějak tu káru tlačí jiným směrem, než původně chtěl. Věřte si, věřte tomu, že se stanete hvězdou, počkejte si na ten okamžik.

Druhá rada zní, že by člověk vždycky měl mít otevřenou mysl, oči a uši. Každý zvuk má určitý potenciál; umění je odhalit ho a předat ho dál. To nedokáže každý. Osobně jsem na jednom albu dělal strašně dlouho, protože jsem si zarytě jel ve vyjetých kolejích a neviděl nic a nikoho kolem sebe. Měl jsem se víc otevřít světu a novým podnětům. Teď už to vím.

http://www.youtube.com/watch?v=K5Olr1NN9MQ

Depeche Mode – „Waiting for the night“ L. A. LUNAR MIX Kroq radio station

http://www.youtube.com/watch?v=9WMJSv2__sA

One Dove – „White Love“ – Andy Weatherall's Guitar Paradise Mix

…plus toto dílo musí být identické s „The Hard As Hell Mix“, vydaným v lednu 1991 na DMC: Mantronix:

http://www.yourepeat.com/g/mantronix+step+to+me+(do+me)+(the+real+club+mix)

♥

VÝSTAVNÍ HUDEBNICE TCHAJWANU? JE TO JISTÁ FANG–CHEN CHUNG, narozena 29.1.1995 a spatřena mnou až 16.11.2013… žije kdesi daleko v Taipeh, tedy asi Tchajwan.

Tahle darebnice údernice vždy vhod na terč vypálí totiž přesná jak Vilém Tell s kuší

téhle levé i pravé ouško při cestách nepřekáží, ale jen nadosmrti sluší

téhle bezbranné hudebnici srdce v procesu 7 statečných not buší

na výsluní každá píle přiléhavá účelně a úměrně hladce hýbe duší

na okraji nezní okrajovátko, z trucu nezkusí vykrucovátko ani omšelé ořezávátko

udivuje nás stále, že není zřícenina, ale jen silná odmocnina děvčátko

Na základě svého předčasného a nepovedeného porodu byla Fang–Chen od samého počátku jako mrně bohužel nevidoucí. Už brzy u ní rozpoznali rodiče zřetelný hudební talent a umožnili jí masivní hudební vzdělávání. Na začátku měli učitelé těžkosti přijmout a akceptovat zvýšené nároky své žákyně. A přece zvláštně vyškolená žačka znala, co jsou jejich požadavky, takže mohla jako mladá dívenka začít se studiem hudby. V jedenácti letech se naučila hrát na akordeon. Od nejútlejšího mládí navštěvovala Fang–Chen přebory a soutěže. Hudba je pro ni obzvlášť důležitá a vidí ve svém životě bez očních kontaktů také jistou přednost. Myslí si, „když vypadne proud, pak mám převahu před všemi ostatními lidmi tím, že jsem zvyklá pohybovat se ve tmě zcela přirozeně“. S tímto pozitivním stanoviskem přemáhá svůj úděl s velkým množstvím píle a angažmá ve studiu komponování na Tchajwanské národní univerzitě Umění. Ve Vídni zahrála zcela věrně vážnou hudbu na klavír, byla to fantazie na „Ódu na radost“ od Ludwiga van Beethovena a Scherzo č. 1 opus 20 v h–Moll od Frédérica Chopina. Dost se mi líbila její dvacetiminutová pasáž v kostele Minoritenkirche a usedla pak navíc vedle mne do lavice, takže jsem si pochválil i její sváteční módu (fialový třpytivý svetřík s bílými šaty a bílými lodičkami), ačkoliv Ti mohu zprostředkovat jen letmou černobílou podobu.

ŽENA JAKO ŽENEVA

Má anglickou zahrádku

a má aspoň dvojí hodiny

které nejdou pozpátku

citlivě potěš hlavu rodiny

láska raší uvnitř hlavy

étericky vyzdobená

říká se: pamatuj na mravy

idylka je žena ulovená

na břehu jezera s vodotryskem

a s lodičkou na rychlý pohon

švýcarské ženy předhoníme

nebo se vykašlem na jejich tempo

sem pojď, esoterická neúsporná lampo

laterna magika, totem zdoláte hrotem

tuhle Saxánu třeba saxofony v čele s trip–hopem

saxofony s náhradníkem Sandokanem

jazzovým léčitelem i lázeňským estétem

temperament rozbouří hormony

lektorka udílí přednášky Sorbonny

žena že ne, po čase žena, že neva

výhradně chce radost, když tahle není jen kus dřeva!

A.C. TE VAGY, AKI KELL NEKEM (Ty jsi ta, koho potřebuji)

– Ahoj kotě!

– Ahoj, jak se máš?

– Díky, ale musím ti něco říct.

– Proč?

– Ptáš se proč?

– Ano. Proč?

– Proč ne? Jestli ti to povím, budeš tomu rozumět.

Potřebuješ kluka a já potřebuju holku

která mě miluje jako blázen a dbá o mě

která neodmlouvá a pořád se směje

ostatní také obdivuje, ale miluje jenom mě

Podívej, všechno je s ní nádherné

nedobývám srdce jiných

dávám svoji ruku do tvých rukou

ty jsi ta, koho potřebuju!

všechno je krásné s tebou

ty nejsi dobrá pro jiné kluky

když máš tak dobré srdíčko

ty jsi zkrátka přesně, koho k sobě potřebuju!

Dnes je spousta chlapů takových

že nemyslí na další, ale jen na jednu noc

on má auto, ale není jeho

jeden je dost hubený – jiný je dost vykrmený

Brrr... tohle já nepotřebuju

Potřebuješ kluka v pohodě jako jsem já!

Možná máš pravdu!

Ne možná, ale určitě

cenu nemají jen svaly

ani kolik má gelu na vlasech

a jejich mluva? Je také ubohá

jen co mohou, jdou na diskotéku

a šeptají holkám do ucha:

ach, pojď, pojď ke mně

ach, dej sem ruku

ach, prosím neříkej nic

mmm, dokud nevyvrcholím...

Podívej, všechno je s ní nádherné

nedobývám srdce jiných

dávám svoji ruku do tvých rukou

ty jsi ta, koho potřebuju!

všechno je krásné s tebou

ty nejsi dobrá pro jiné kluky

když máš tak dobré srdíčko

ty jsi ta, koho potřebuju!

Dnes je spousta holek takových

že nemyslí na další, jenom na jednu noc

ona má auto, ale není její

jedna je dost hubená – jiná je moc tučná

Brrr... tohle já nepotřebuju

Potřebuješ holku v pohodě jako jsem já!

Možná máš pravdu!

Ne možná, ale určitě

cenu nemá samotná krása

Podívej, všechno je s ní nádherné

nedobývám srdce jiných

dávám svoji ruku do tvých rukou

ty jsi ta, koho potřebuju!

všechno je krásné s tebou

ty nejsi dobrá pro jiné kluky

když máš tak dobré srdíčko

ty jsi ta, koho k sobě potřebuju!

Miki: CSILLAGSZEMÜ ÉG (Na obloze hvězda, kuk)

/nejdřív se ozývá robot, jeho slova není možné přeložit/

Svatá noc

svatá noc

nastává 7 krát do týdne

klenot miliónů očí

svatá noc

Otec sedí v kuchyni, polévka už vychladla

a nechápe, po čem to ten jeho syn slídí u rádia

a proč to není dobré jen tak a co je na té holce dobré

a proč oni potřebují světlo na to, co on vždycky zvládne dělat potmě

Dnes je krása něco jiného než za starých časů

dnes je hřích něco jiného než za starých časů

dnes problémy a štěstí bývají něco odlišného,

slzy a nezájem jsou něco odlišného

/Robot mluví:/

Tancuj...

přímo tady a teď...

dělej...

LP... break break

Existuje nádhera pro naší noc

tajemné sny

to by se mi tak líbilo

svatá noc

svatá noc

na cestě po pláži

na bílém kloboučku

přines nám štěstí

a

Žena sleduje skupinku holek před pobočkou pošty

a nerozumí jim, ale doufá, že její dcera není jako oni (hehe)

ale její dcera píše rychle vzkaz při hodině klukovi

že si musí teď kvůli něčemu pospíšit na ženskou kliniku

Obloho s hvězdami – s očima

já tě žádám o to

abys je opatrovala několik tisíců století

obloho s hvězdami – s očima

jak si můžeme rozumět

tahle planeta není hra

/Robot mluví: ???/

Ulice jsou odlišné než za starých časů,

dnes tanec je něco jiného než za starých časů,

dnes hudba je něco odlišného a čert ví, v čem tkví rozdíl,

není to takové, jako dřív za našich časů

Break!

Dovedeme milovat, ale odlišně, oblékáme se, ale odlišně

vidíme, slyšíme, bojíme se, jsme pro, chceme mír, ale odlišně

Svatá noc

svatá noc

nastává 7 krát do týdne

klenot miliónů očí

svatá noc

Svatá noc

svatá noc

nastává 7 krát do týdne

klenot miliónů očí

svatá noc

Svatá noc

svatá noc

nastává 7 krát do týdne

klenot miliónů očí

svatá noc

Stop!