|
Slavnost
Čekám na jaro
v hlasitých bouřkách. Každé první úterý v nultých měsících bezvládně ležím
za měsíčního mžení. Schovávám si vlahý vzduch pro chvíli, kdy v příštím životě
navštívím noční točnu, která mě obejme rukama. Má maskulinita je hebká a
vyleštěná na omak. Co dělat, mám raději zadky. Viděl
jsem opuštěné pírko utíkat po opuštěném vestibulu metra. Viděl jsem cizí
klobouk klouzat po studené podlaze. Naučil jsem se rozumět zvukovým vlnám. Do
mého okna vchází pondělí, nahé a roztřesené. Slavnost probíhá.
RAINY SEASON
Už jí to
řekli, že neměla chodit. Teď si z jejího zadku dělám cukrovou zahradu. Urážím
jí do plexiskla, ale když se nahrnu pod kůži, dýchám. Není čas, aby si dala
nohu přes nohu, aby chřípím vsakovala černé, zuhelnatělé gramofonové desky. Brzy
jí dochází neonová ampulka a já musím běžet do večerky. Začíná pršet a auta mi
kříží cestu, vjíždějí do kaluží a já jsem tak opilý, že vidím jen mátožný,
metronomický pohyb stěračů na oknech. A jedovatý hadí déšť, který proměňuje
tuto noc v inspiraci. Klopýtám z večerky a světla se proměňují v chtivé
rohlíky. Nesu víno a do očí mi crčí ohavný hmyz a proměňuje mne v kosterní
soustavu kůže, textilu a olověné vody padající z nebe nad tramvajovými točnami.
Zvoním u dveří, ale je to špatný dům. Baráky svítí. Napodruhé už nacházím ten
správný, ale ona mě vyhazuje. Z tramvaje se stává lví cirkus. Chrlí žlutou lávu
do noci, rozdává praporky a kelímky. It's
the rainy season where I'm living, death comes leaping out of every doorway.
Tourkish Turqoise days
Seděl jsem
celý den v baru Tyrkys. Zakouřené přítmí, kostkovaný ubrus, vajgly,
popelník. Chlapci a dívky hráli haky sak na ulici a umně uhýbali před
rozezlenými vozy. Po obědě popraskala filozofická fakulta i jejich hlavy. Ženy v letních
šatech byly prodány. Mluvil jsem s ní, ale nebyl jsem si jistý jestli
rozumím. Co říkala? Tourkish? Turquise? Chtěl jsem, aby si ještě víc vyhrnula
sukni. Měla hnědé punčochy, které mne hrozně vzrušovaly. Nechtěla. Nepřijala
fakt, že se oblékla příliš eroticky. Pohled na věc byl u ní zcela odlišný.
Vytáhla z kabelky krabičku čaje, pak i hygienické kapesníky. Vyprávěla mi,
že ji pronásledovali. Utíkala pasáží, ve které to páchlo po písku a po oleji,
výkladní skříň světélkovala zeleným a namodralým přítmím. Tam ji dostihli.
Pocítila euforii, když se jí do tváří zabodla ledová tříšť z vodního děla.
Náhonem se hnala špinavá hnědá voda. Nové partyzánky rozdávaly v parku odznaky.
Ve městě rostl obrovský kráter vyztužený ocelovými pláty. Seděl jsem celý den
v baru Tyrkys.
|
