|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Já to nejsem. Když jsem to dělal naposledy, tak jsem si dal fakt záležet. Vzpomněl jsem si přitom na Bukyho, kterej to doporučoval. Tak jsem jí to dělal asi deset minut pusou a pak jsem ho do ní šoupnul. A pak jsem šoupal a šoupal.
,,Už budu muset domů,“ začla kňourat někdy kolem šestnáctý minuty naše šukání. Jestli si dobře pamatuju, tak byla zrovna v poloze zezadu.
,,Jo, já se teda udělám,“ snažil jsem se jí uklidnit. Doma na ní totiž čekala celá rodina. Nevěděla, že jsem se naučil takovou fintu, kdy se stáhnou sedací svaly a orgasmus se tak dá oddálit na dobu neurčitou. Fakt to funguje.
,,Ne, určitě. Už budu muset,“ zase se připomněla. ,,Ježíši, já jsem ale mokrá.“
A já už byl taky. Stříkal jsem to do ní snad půl století. Možná i dýl, čas totiž začal v tu chvíli utíkat strašně rychle.
Zkrátka a dobře jsem si teda dal záležet. A druhej den jsem čekal na pochvalnou sms. Třetí den taky. A vono nic. Ani by to nakonec nemusela bejt pochvalná sms. Stačila by prostě jen sms s dalším ohlášeným termínem. Jenže pořád nic. Asi po tejdnu jsem se jí připomněl. Napsala mi, že mě už nemůže vidět, protože nesdílíme stejný POCITY. A ty se, Buky, di taky vysrat. Hovno z toho. Nejnovější trendy jsou mi na velký prt.
Takže zpátky ke klasice. Zase serfuju po pornostránkách a moje prkno je čím dál tím delší. Hledám příspěvky od Pierra Woodmana. Mám ho čím dál tím víc radši. Šuká totiž jako chlap. Ženský plácá po prdeli, sem tam jim vlepí facku, buď přes tvář nebo přes kozu. A ony tam jen ležej a křičej rozkoší. Šílej. Nevědí, která bije. City necity. Woody jim to nakonec narve do zadku (dobrá, dobrá, nemá ho moc velkýho) a všechna ta jejich předsevzetí a zábrany padaj k zemi jak neznámí vojáci. Ženský, kterým bylo na těhle videiích něco kolem dvaceti. Ženský, kterým je dneska čtyřicet a neštěkne po nich ani pes. Ženský, co maj o jednu krásnou vzpomínku z mládí navíc.
Tohle tady píšu i proto, že jsem si všimnul, že moje povídky maj větší čtenost než moje básničky.
Dobrá, ten sex docela přeceňuju. Možná i proto, že mi tak moc schází. Tak moc, že jí snad napíšu jednu pořádně prolhanou sms. Jako že cítím to co ona, jen jsem to nedokázal vyjádřit. Zatím. A když budu mít štěstí a ona bude nadržená, tak mi taky napíše jednu prolhanou sms. A až se zase uvidíme, tak se vykašlu na zítřek a udělám jí to jako Pierre, poslední chlap, kterej dokázal vojet ženskou.
Tak dobrou.
|
|
|
